Varianta 1

Otázky k tématu

1. Spotřebič na pevná paliva, který je určen pouze na vytápění jedné místnosti je lokálním spotřebičem. Výkon není obvykle větší než 15KW.
2. Na spalinové cestě může být maximálně jeden krb s otevřeným ohništěm. V jednom podlaží můžou být připojeny maximálně dva loklání spotřebiče. Do společného komína pro více podlaží nad sebou mohou být připojeny samosattnými kouřovody nejvýše dva uzavíratelné lokální spotřebiče na pevná paliva.
3. Za otevřené spotřebiče se považuje krb s otevřeným ohništěm. Na jedné spalinové cestě může být maximálně jeden spotřebič. Provedení B  spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěn, a spaliny jsou odváděny do volného ovzduší
4. Svislý kouřovod s funkcí komína lze použít pouze uspotřebičů, které mají spalinové hrdlo se svislou osou. Technicky odůvodněným případem je např. spotřebič situovaný v nejvyšším podlaží, kde při odvodu         spalin kouřovodem a komínem by byla účinná výška komína nedostatečná. U spotřebyčů na plyná paliva nesmí být vyšší než 5m. U tuhých paliv nesmí délka kouřovodu s funkí komína přesáhnout 8m.
5. Nejmenší průměr může být 120mm, ale zároveň nesmí být plocha menší než-li 0,015m². Tedy nejmenší průřez u kruhových spalinových cest je 140mm. Nejmenší účinná výška je 5m. Neúčinná výška u dřeva nebo kapalných paliv musí být minimálně 1/20 účinné výšky u ostatních spalovaných komodit je to 1/10.  (zároveň nesmí být menší než 500mm)
6. Provádí se např. z nerezové ocely. Izoluje se, pokud je delší 2m. Jednotlivé dílce se zasouvají do sebe. Optimální přesha 50mm.
7. Do spalinové cesty kotlů na pevná paliva nebo kotlů na kapalná a plynná paliva s přetlakovým hořákem,            kde je zaručeno, že na hrdle spotřebiče není přetlak, se doporučuje montovat regulátor (omezovač) tahu    (3.8.4) podle obrázku 13, kterým se vyrovnává komínový tah ve spalinové cestě. Výpočet spalinové cesty            s regulátorem tahu se posuzuje podle kapitoly 5. U regulátoru tahu musí být umožněna aretace jeho      nastavení a musí mít polohu min. nastavení nebo otevření podle pokynů výrobce spotřebiče.
8. Tepelné třídy, Vyhoření sazí, působení kondezátu, tepelný odpor, Odolonst proti korozi, tlaková třída, vzdálenost od hořlavých materiálů
9. Tepelné odolnost do 600 t, N1 – tlaková třídy (40pa, únik 3lm2/s), pro suchý provoz, odolný proti LTO s obsahem síry větší než 0,2%, uhlí rašeliny, g- odolné proti vyhoření sazí, vzdálenost od hořalvých materiálů 50mm
10. Např spalinová cesta pro tuhá paliva se skládá z komínové vložky, izolace a komínového pláště, ve spodu je založená patním kolenem např. s odvodem kondenzátu, následně pokračuje vybírací otvor, sopouch do kterého ústí kouřovod dále čistící otvor a nakonec komínová hlava. Spalinová cesta musí splňovat všechny podmínky požární bezpečnosti a musí odpovídat spotřebiči který je naní připojen.
11. Veškeré komínové vložky, kolena, sopouchy atd… musí být certifikované pro dané použití. Shodou výrobce prokazuje, že výrobek který si nechal ocertifikovat odpovídá kvalitou všem jeho vyrobeným výrobkům.
12. 1m, 650mm, 500mm
13. 1443, 73 4201, 73 42030, 73 42031, 73 4231, vyhláška č. 91/2010 Sb. z 1. března
14. Při uvedení spalinové cesty do provozu, při vyhořezní sazí, po změně na spalinové cestě, při změně spotřebiče nebo při přechudu najiný typ paliv – - provádět smí pouze revizní technik spalinových cest, revizní technik komínů, specialista bezpečnosti práce-revizním technikem komínových systémů
15. číslo, datum provedneí kontroly, jméno kdo jí vykonal, adresa kontrolovaného objekut, výrobce komínových vložek, systémového komínů nebo komponentů individuálního komínů, základní údaje o spotřebiči paliv, rozhodnutí zda li spal. cesta vyhovuje či nevyhovuje. zjištěné nedostatky kter byly/nebyli odstraněny na místě, termín odstranění nedostatků dále také technickou zprávu
16. Sopouch musí mít menší nebo rovný průřez k spalinové cestě. Minimmální vzdálenost u sopouchů do 90 odklonu je 300mm nad 90 je to 600mm
17. Vnitřní povrch musí být perfektně vyspárován aby nemohlo dojít k úniku spalin. Vnější plášť musí být odolný (zejména v nadstřešní části) proti povětrnostním podmínkám. Nesmý být použity cihly o velikosti menší 1/2 také nesmí být nikdy dvě spáry nad sebou.
18. Vybírací otvor slouží k vybírání spalin po čištění. Nesmí ústit v obytném prostoru a zároveň v prostru kde se vyskytují hořlavé materiály. Podlaha musí být do vzdálenosti 600mm nehořlavá. Měl  by být ve sklepní místnosti (např garáž…) Velikost nesmí být menší než 120mm x 180mm. Výška nad podlahou by neměla být menší než 300mm a větší než 1000mm U podlažního komínu je povolená výška nad podlahou 100mm.
19. Lávka se nemusí zřizovat pokud je čistící/vymetcí otvor vzdálen do 6 m od ústí komína a na komíně není umístěn komínový nástavec. Šířka by měla být větší než 250mm, výšk 1000mm mezimadlo 500mm výška od ústí komína 650mm až 750mm, výška nad taškamy 100mm, Vzdálenost od komína 400mm až 600mm
20. Rosný bod spalin je teplota kdy dochází ke kondenzaci tedy přechod ze skupenstvý plynného do kapalného. Je ovlivněn taplotou  a tlakem.
21. ústřední jsou spotřebiče, které slouží k vytápění bytových domů u tuhých a kapalných paliv mají spravidla výkon větší 15KW Technologické slouží v průmyslu.
22. Na jeden průduch může být připojen pouze jeden spotřebič. Při modernizaci objektu v technecky neřešitelných případech lze připojit dva technologické nebo ústřední zdroje v jednom poldaží. Rychlost proudění při provozu méně vykonného nesmí být nižší než-li 0,5m.s.
23. asdf
24. Technologický spotřebič, který je určen pro používání i v letních měsících (např. pro ohřev vody), má být            i u stávajících objektů připojen vždy samostatným kouřovodem do samostatného komína.
25. Minimální průměr průducu je 120mm potažmo 140 u kruhového průduchu. Nejmenší účinná výška je 5m neúčinná 500mm nebo 1/20 účinné výšky u spotřebičů na dřevo.
26. Regulace tahu se dělá pomocí – regulace škrcením, směšováním ventilátor v ústí komína
27. Kouřovod zděný nebo vysekaný do zdiva musí být uvnitř hladký, dobře vyspárovaný nebo omítnutý, popř.         opatřený ochranným pouzdrem odolným proti účinkům spalin. Kouřovod musí být chráněn proti pronikání vody nebo vlhkosti.
28. Maximální úhel u nových komínů může být 15 stupňů, při rekunstrukci v technicky odůvodněných případech to je 30 stupňů. Ve zděných komínech můžou být v úhybu použety  pouze celé cihly. Nesmí se provádět ve stropech.
29. Musí být nehořlavý dle třídy rekace na oheň (A1 či A2). Vnější teplota by neměla být vyšší 52 C. U přistavěných komínů platí podmínka do 2500mm
30. konstrukční díl komína pro spotřebiče na kapalná nebo pevná paliva, umožňující jejich vymetání a čištěni         z půdního prostoru nebo ze střechy 180 x 120 (nesmí být menží než 0,028m), osazují se do vnějšího povrchu komínového pláště,  komínová lávka je 800 až 1200mm pod vymetacím otvorem, zřizuje se kvůli vymetání spalinové cesty, nejméně 600mm a nejvýše 1200mm nad podlahou, má být umístěn na chodbě či ve sklepě, garáži… nikoliv v obytných částech bytu. Okolí musí být do vzdálenosti 600mm nehořlavé.
31. Komínový tah měříme v m za s. Minimální komínový tah je 0,5m.s.
32. Lambda a alfa, značí poměr nasávaného vzduchu ku spotřebovanému (ci nasávaného vzduchu ku množstvý které by mělo být spláne dlo stechiometrického výpočtu z chemické rovnice)
33. Za lokální se považuje takový spotřebič na plynná paliva, jehož výkon je do 7KW a slouží k vytápění jedné místnosti.
34. Na jeden komín v jednom podlaží může být připojeny maximálně 4 spotřebiče. Za podmínek že nejvýkonnější nebude mít vyšší výkon než dvojnásobek nejméně výkonného. A při nejnižším výkonu nekrelsne rychlost spalin ve spalinové cestě pod 0,5m.s.
35. Minimální rozměr průduchu na plynná paliva je 100mm. Spojují se buď z gumovou přechodkou (třída H1,H2,P1,P2) či napřímo a to u tříd N1 a N2.  Nejmenší účinná výška jsou 4m. Neúčinná 1/10 účinné výšky spalinvé cesty nebo 150mm u úzkého a 250mm u kom. průduchu středního  nebo průlezného. U přetlakových kotlů neúčinná část býte nemusí.
36. Zhotovují se z plast, nerezu, hliníku. plast je pro kondenzační kotle, hliník např. pro turobokotle a nerez pro atmosférické kotle
37. Používáse u plynných spotřebičů s atmosférickým hořákem (provedení B) a- nasává do komínu vzduch z místnosti v případě většího komínového tahu, b- vypouští spaliny do místnosti v případě, že komín nemá odpovídající tah, c- působí jako pojistka proti zpětnému tahu při opačném proudění v komínu
38. Uzavírají např spalinovou cestu když je spotřebič mimo provoz. Nedochází pak k úniku tepla. Mohou být termcké s tepelným ovládáním bimetalem který uzavírá spal. cestu při teplotě do 50 C, nebo s elektrickým ovládáním servomotorem(v závyslosti na spouštěnía vypínání hořáku. Osazují se buď na kouřovod za spotřebič nebo v průduchu komína.
39. Vyústění přez zeď se smí volit pouze v technicky odůvodněných případech. Volí se zejména při použití Turbokotlů. Nevýhodou je, že spaliny mohou obtěžovat okolí, níčit fasádu. Výhodou je, že je spal. cesta kratší a tedy i levnější.
40. krycí deska- monolitcký beton, tloušťka min 80mm s hladkým povrchem, pokud přesahuje komínový plášť, měla by být osazena okapničkou, provést diletační mezeru mezi krycí deskou komínovou vložkou
41. Vymetací otvor – tuhá paliva, Vybírací otvor – , čistící otvor – Měřící otvor -
42. úzké – do 0,04m2, střední od 0,04m2 do 0,2025 m2 a průlezné s plochou větší než 0,2025m2
43. Druhy tahoměrů?
44. Komínová ztráta

Neopominutelný odborný základ

Ostatní odborné otázky

Varianta 1

Neopomenutelný odborný základ

Ostatní odborné otázky

Varianta 3

Ostatní odborné otázky

Varianta 4

 

Obsah

                                                                                                                                                                              Strana

1          Předmět normy                                                                                                                                       6

2          Citované normativní dokumenty                                                                                                                6

3          Termíny a definice                                                                                                                                               7

4          Třídění                                                                                                                                                  14

5          Požadavky na spalinovou cestu                                                                                                                  17

6          Navrhování a provádění komínů                                                                                                                 18

6.1        Všeobecně                                                                                                                                                          18

6.2        Konstrukční uspořádání komínů                                                                                                                 19

6.3        Materiály komínů                                                                                                                                                20

6.4        Komínové a vzduchové průduchy                                                                                                               22

6.5        Komínový plášť                                                                                                                                      23

6.6        Příslušenství komína                                                                                                                                24

6.7        Komíny nad střechou                                                                                                                               26

7          Navrhování a provádění kouřovodů                                                                                                             31

7.1        Všeobecné požadavky                                                                                                                               31

7.2        Samostatné kouřovody                                                                                                                             32

7.3        Společné kouřovody                                                                                                                                             33

7.4        Svislé kouřovody s funkcí komína                                                                                                              33

8          Spalinová cesta                                                                                                                                       34

8.1        Požární odolnost spalinové cesty                                                                                                                34

8.2        Otvory ve spalinové cestě                                                                                                                          34

8.3        Regulační klapky ve spalinové cestě                                                                                                            37

8.4        Přídavná zařízení ve spalinové cestě                                                                                                            38

9          Připojování spotřebičů                                                                                                                              38

9.1        Všeobecně                                                                                                                                                          38

9.2        Samostatné komíny                                                                                                                                             39

9.3        Společné komíny pro jedno podlaží                                                                                                            40

9.4        Společné komíny pro více podlaží                                                                                                              41

10         Odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší                                                                                            46

10.1      Všeobecně                                                                                                                                                          46

10.2      Spotřebiče do jmenovitého výkonu 7kW                                                                                                     46

10.3      Spotřebiče jmenovitého výkonu vyššího než 7 kW                                                                            46

11         Kontrola spalinové cesty                                                                                                                           47

11.1      Označováni komínů a komínových průduchů                                                                                                47

11.2      Výchozí kontrola spalinové cesty                                                                                                                48

12         Provozní kontrola, čištěni a údržba spalinových cest                                                                          50

12.1      Provozní kontrola a čištění                                                                                                                                    50

12.2      Údržba                                                                                                                                                   50

Příloha A (normativní) Minimální tloušťky stěny spalinové cesty kovových komínových vložek a

tvarovek (pro použití u komínů v České republice)                                                                                 51

Příloha B (normativní) Zásady pro vyústění vývodu spalin spotřebičů v provedení B a C s hořákem

s nuceným přívodem spalovacího vzduchu nebo s nuceným odvodem spalin                                   54

Příloha C (normativní) Vzor výchozí revizní zprávy spalinové cesty                                                                 56

Příloha D (informativní) Vzor obsahu technické zprávy                                                                                  57

Příloha E (normativní) Lhůty kontrol a čištění                                                                                                         58

Příloha F (informativní) Doplňující obrázky                                                                                                            59

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Předmluva

Změny proti předchozí normě

Tato norma je přepracována s ohledem na evropské technické normy již zavedené do soustavy ČSN (a další připravované EN) v oblasti odvodu spalin kouřovodem a komínem do volného ovzduší. Sjednocuje názvosloví a třídění s ČSN EN 1443 a sjednocuje podmínky navrhování, provádění, kontroly, čištěni a údržby spalinových cest s ČSN EN 12391-1. Doplňuje předchozí vydání normy o základní požadavky na přetlakové a společné komíny a stanovuje podmínky pro odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší.

Souvisící ČSN

ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb — Kreslení výkresů

ČSN 06 0310 Tepelné soustavy v budovách — Projektování a montáž

ČSN 06 1201 Lokální spotřebiče na tuhá paliva — Základní ustanovení

ČSN 06 1002 Evropský systém třídění spotřebičů na plynná paliva podle způsobu odvádění spalin (provedení                     spotřebičů)

ČSN 06 1201 Lokální spotřebiče na pevná paliva — Základní ustanovení

ČSN EN 121809 (06 1203) Teplovodní kotle pro domácnost na pevná paliva — Jmenovitý tepelný výkon                         nejvýše 50 kW — Požadavky a zkušební metody

ČSN EN 121815 (06 1204) Varné spotřebiče pro domácnost na pevná paliva — Požadavky a zkušební metody

ČSN EN 13229 (06 1205) Vestavné spotřebiče k vytápění a krbové vložky na pevná paliva — Požadavky a                        zkušební metody

ČSN EN 13240(06 1206) Spotřebiče na pevná paliva k vytápění obytných prostorů — Požadavky a zkušební                      metody

ČSN 06 1401 Lokální spotřebiče pro plynná paliva — Základní ustanovení ČSN 07 0703 Kotelny se zařízením                  na plynná paliva

ČSN 38 6405 Plynová zařízení — Zásady provozu ČSN 41 7240 Ocel 17240 Cr-Ni

ČSN 41 7249 Ocel 12249 Cr-Ni

ČSN EN 10025-1 (42 0904) Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí — Část 1: Všeobecné technické                    dodací podmínky

ČSN EN 10025-2 (42 0904) Výrobky válcované za tepla z konstrukčních ocelí — Část 2: Technické dodací                        podmínky pro nelegované konstrukční oceli

ČSN EN 10326 (42 0910) Plechy a pásy z konstrukčních ocelí, kontinuálně žárově pokovené — Technické                        dodací podmínky

ČSN EN 10302 (42 0917) Žáropevné oceli (odolné tečení), niklové a kobaltové slitiny

ČSN EN 10088-1(42 0927) Korozivzdorné oceli — Část 1: Přehled korozivzdorných ocelí

ČSN EN 10088-2 (42 0927) Korozivzdorné oceli — Část 2: Technické dodací podmínky pro plechy a pásy pro                   všeobecné použiti

ČSN EN 10095 (42 0946) Oceli a niklové slitiny žáruvzdorné

ČSN EN 573-3 (42 1401) Hliník a slitiny hliníku — Chemické složení a druhy tvářených výrobků — Část 3:

Chemické složení

ČSN EN 998-1 (72 2401) Specifikace malt pro zdivo — Část 1: malty pro vnitřní a vnější omítky

ČSN EN 998-2 (72 2430) Specifikace malt pro zdivo — Část 2: Malty pro zdění

ČSN 72 2600 Cihlářské výrobky — Společná ustanovení

ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukci

ČSN 73 0540-1 Tepelná ochrana budov Část 1: Terminologie

ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov — Část 2: Požadavky

ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov — Část 3: Návrhové hodnoty veličin

ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov — Část 4: Výpočtové metody

ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb Výrobní objekty

ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb — Shromažďovací prostory

ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb — Budovy pro bydlení a ubytování

ČSN EN 13501-1 (73 0860) Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb—Části: Klasifikace                        podle výsledků zkoušek na oheň

ČSN EN 13501-2 (73 0860) Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb — Část 2: Klasifikace                    podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení

ČSN 73 0863 Požárně technické vlastnosti hmot — Šíření plamene po povrchu stavebních konstrukcí

ČSN 73 1101 Navrhování zděných konstrukcí

ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí

ČSN P ENV 13670-1 (73 2400) Provádění betonových konstrukcí — Část 1: Společná ustanovení

ČSN EN 206-1 Beton — Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

ČSN 73 3610 Klempiarske práce stavebné

ČSN 73 4110 Vysoké komíny zděné

ČSN EN 1457 (73 4202) Komíny — Pálené/Keramické komínové vložky — Požadavky a zkušební metody

ČSN EN 1806 (73 4203) Komíny — Pálené/Keramické tvárnice pro jednovrstvé komíny — Požadavky a                           zkušební metody

ČSN EN 1859 (73 4204) Komíny — Kovové komíny — Zkušební metody

ČSN EN 13502 (73 4205) Komíny — Pálené/Keramické komínové nástavce — Požadavky a zkušební

metody

ČSN EN 12446 (73 4207) Komíny — Konstrukční díly — Prvky komínového pláště z betonu

ČSN EN 1857, Oprava 1(73 4208) Komíny — Konstrukční díly — Betonové komínové vložky

ČSN EN 1858 (73 4209) Komíny — Konstrukční díly — Betonové komínové tvárnice

ČSN EN 13069 (73 4212) Komíny — Pálené/Keramické pláště pro systémové komíny— Požadavky a zkušební                  metody

ČSN EN 13063-1(73 4213) Komíny — Systémové komíny s pálenými keramickými vložkami — Část 1:

Požadavky a zkušební metody pro stanoveni odolnosti při vyhoření sazí

ČSN EN 13063-2 (73 4213) Komíny — Systémové komíny s pálenými keramickými vložkami — Část 2:

Požadavky a zkušební metody při mokrém provozu

ČSN EN 14241-1 (73 4214) Komíny — Elastomerní těsnění a elastomerní tmely — Materiálové požadavky a                     zkušební metody — Část 1: Těsněni pro komínové vložky

ČSN EN 14471 (73 4215) Komíny — Systémové komíny s plastovými vložkami — Požadavky a zkušební

metody

ČSN 73 4231 Kamna — Individuálně stavěná kachlová kamna

ČSN 73 4232 Sporáky — Individuálně stavěné kachlové sporáky

ČSN 74 3282 Ocelové žebříky — Základní ustanovení

Souvisící právní předpisy

Zákon Č. 22/1 997 Sb. o technických požadavcích na Výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění                 pozdějších předpisů

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o                  vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a změně některých zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění                            pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (v platném                 znění — ve znění nařízení vlády Č. 312/2005 Sb.), ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve                  znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 352/2002 Sb. ‚ kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích                      stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky Č. 111/1981 Sb., očištění komínů, ve znění                             pozdějších předpisů

Vyhláška ministerstva pro místní rozvoj Č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve                  znění pozdějších předpisů

Vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb. ‚ o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů

Souvisící technická pravidla

TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách

TPG 800 03 Připojování odběrných plynových zařízení a jejich uvádění do provozu

Vypracování normy

Zpracovatel: Komínservis, IČ 12259675 Ing. František Jiřík

Technická normalizační komise: TNK 105 Komíny

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Tomáš Fejgl

 

 

 

 

 

 

1 Předmět normy

Tato norma platí pro navrhování a provádění komínů a kouřovodů a připojování spotřebičů do jejich průduchů. Platí pro komíny, které jsou vedené uvnitř budovy, nebo po její vnější stěně. Platí pro samostatné i společné komíny, které jsou určené pro odvod spalin spotřebičů na plynná, kapalná a pevná paliva. V normě je uveden způsob kontrol spalinových cest a informace o čištění a údržbě.

Tato norma stanoví požadavky pro navrhování a provádění nových i modernizaci stávajících komínů a kouřovodů. Platí pro komíny a kouřovody pracující v tlakových třídách N (podtlakové), P (přetlakové) a H (vysokopřetlakové), při suchém mokrém provozu.

POZNÁMKA Modernizací stávajících komínů je uvažováno např. vložkování průduchů jednovrstvých zděných komínů komínovými vložkami

Tato norma také stanoví základní podmínky pro odvod spalin fasádní stěnou do volného ovzduší

Tato norma neplatí pro volně stojící průmyslové komíny navrhované a prováděné podle ČSN EN 13084-1,

ČSN EN 13084-2, ČSN EN 13084-4, ČSN EN 13084-5, ČSN EN 13084-6, ČSN EN 13084-7, ČSN EN 13084-8

a ČSN 734110.

2 Citované normativní dokumenty

Pro používáni tohoto dokumentu jsou nezbytné dále uvedené referenční dokumenty. U datovaných odkazů platí pouze citovaná vydání. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání referenčního dokumentu (včetně změn).

ČSN EN 483:1999 (07 5323) Kotle na plynná paliva pro ústřední vytápění — Kotle provedení C s jmenovitým                  tepelným příkonem nejvýše 70 kW

ČSN 73 0802:2002 Požární bezpečnost staveb — Nevýrobní objekty

ČSN 73 0810:2005 Požární bezpečnost staveb — Společná ustanovení

ČSN 73 0823 Požárně technické vlastnosti hmot — Stupeň hořlavosti stavebních hmot

ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb — Shromažďovací prostory

ČSN EN 13501-1:2003 (73 0860) Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb — Část 1:                            Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň

ČSN EN 13501-2:2004 (73 0860) Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb — Část 2:

Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení

ČSN 73 3150 Tesařské spoje dřevěných konstrukcí — Terminologie

ČSN EN 1443:2004 (73 4200) Komínové konstrukce — Všeobecné požadavky

ČSN EN 1856 (73 4203) Komíny — Pálené/Keramické tvárnice pro jednovrstvé komíny— Požadavky a                            zkušební metody

ČSN EN 13384-1 (73 4206) Komíny — Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody — Část 1:

Samostatné komíny

ČSN EN 13384-2 (73 4206) Komíny — Tepe$ně technické a hydraulické výpočtové metody — Část 1:                             Společné komíny

ČSN EN 14471 (73 4215) Komíny — Systémové komíny s plastovými vložkami — Požadavky a zkušební                       metody

ČSN EN 13084-1(73 4220) Volně stojící průmyslové komíny — Část 1: Všeobecné požadavky ČSN 73 4230                    Krby s otevřeným a uzavíratelným ohništěm

ČSN EN 1856-1:2005 (73 4240) Komíny-Požadavky na kovové komíny-Části: Systémové komíny ČSN EN                      1856-2:2005 (734240) Komíny-Požadavky na kovové komíny — Část 2: Kovové vložky a                       kouřovody

ČSN EN 12391-1:2005 (73 4241) Komíny — Provádění kovových komínů — Část 1: komíny pro otevřené                       spotřebiče

ČSN EN 516:2006 (74 7702) Prefabrikované příslušenství pro střešní krytiny — Zařízení pro přístup na střechu                  — Lávky, plošiny a stupně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3 Termíny a definice

Pro účely této normy jsou použity termíny a definice podle ČSN EN 1443, ČSN EN 12391-1, ČSN EN 13384-1, ČSN EN 13384-2, ČsN EN 1856-1, ČSN EN 1856-2 a dále tyto:

POZNÁMKA Pro větší přehlednost jsou některé definice z citovaných norem opsány. Praxe ukázala, že      doslovné překlady definic EN do češtiny z anglického textu nejsou zcela výstižné a neplatí univerzálně, a     proto pro potřebu této národní normy jsou některé definice přijatých ČSN EN upravené. Úpravou jejich      význam zůstal zachován.

3.1 spalinová cesta

dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší

[ČSN EN 1443]

POZNÁMKA Je to také souhrnné označení pro vedeni spalin Od spalinového hrdla spotřebiče do volného ovzduší, spalinová cesta je zpravidla tvořena průduchem kouřovodu, sopouchem a komínovým             průduchem, popř. průduchem komínového nástavce, které odvádí spaliny nad střechu budovy. V   technicky odůvodněných případech (9.1 1) je spalinová cesta tvořena vývodem spalin.

3.2 komíny

3.2.1 komín

jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce s jedním nebo více průduchy

[ČSN EN 1443]

3.2.2 jednovrstvý komín

komín, jehož konstrukci tvoří komínová vložka (stěna)

[ČSN EN 1443]

POZNÁMKA Stěna komínového průduchu může být vytvořena trubkou (keramickou, kovovou, z plastu), plnou     tvárnicí nebo tvárnicí s vertikálními dutinami, plným zdivem, apod.

3.2.3 vícevrstvý komín

komín, jehož konstrukce se skládá z komínové vložky a alespoň jedné další vrstvy

[ČSN EN 1443]

POZNÁMKA Komínová vložka musí být tepelně a dilatačně oddělena od komínového pláště.

3.2.4 komín s přirozeným tahem

komín, při jehož provozu je tlak uvnitř komínové vložky nižší, než vně

[ČSN EN 1443]

POZNÁMKA Komín s přirozeným tahem má označení třídy plynotěsnosti Nl, N2 aje zkoušený zkušebním            tlakem 40 Pa (Nl) nebo 20 Pa (N2).

3.2.5 komín s umělým tahem

komín, v jehož průduchu se během provozu spotřebiče vytváří podtlak působením ventilátoru v ústí          komína

3.2.6 přetlakový komín

komín, při jehož provozu je tlak uvnitř komínové vložky vyšší, než vně

[ČSN EN 1443]

POZNÁMKA Přetlakový komín má označení třídy plynotěsnosti P1, P2 a je zkoušený zkušebním tlakem 200.

3.2.7 vysokopřetlakový komín

komín, v jehož průduchu vytváří spotřebič přetlak vyšší než 200 Pa. Vysokopřetlakový komín má            označení třídy plynotěsnosti H1 H2 a je zkoušený zkušebním tlakem 5 000 Pa

3.2.8 samostatný komín

komín, do jehož průduchu je připojen pouze jeden spotřebič (obrázek 1 a)

3.2.9 společný komín

komín, u kterého je do jednoho společného komínového průduchu připojeno více spotřebičů z jednoho      podlaží (společný komín pro jedno podlaží — obrázek lb) nebo z více podlaží nad sebou (společný komín             pro více podlaží nad sebou — obrázek lc)

3.2.10 vnitřní komín

komín vedený převážně uvnitř budovy

POZNÁMKA Vnitřní komín může být veden částečně i vně budovy [ČSN EN 1856-1], např. nad střechou.

3.2.11 venkovní komín

komín vedený převážně vně budovy

3.2.12 zrušený komín

komín, od kterého byl odpojen spotřebič a byl v sopouchu a v ústí uzavřen; před novým připojením          spotřebiče musí být provedena jeho kontrola a zkoušení

3.2.13 sdružený komín

komín, který má více komínových průduchů v jedné nebo ve vice řadách

3.2.14 komín se společným sběračem

komín sdružený, jehož průduchy mají půdice tvořené výsuvnými uzávěrami vjednotlivých podlažích, pod   kterými jsou průduchy napojené do společného sběrače

3.2.15 Pojistný; rezervní komín

komín, který je určen pro odvod spalin lokálních spotřebičů na pevné palivo v krizových případech, kdy    nelze zajistit topení jiným způsobem ‚

3.3 průduchy

3.3.1 komínový průduch

dutina v komínové vložce (nebo dutina ohraničená stěnou komínového průduchu) určená k odvodu spalin   do volného ovzduší

3.3.2 stěna komínového průduchu

jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce od povrchu komínového průduchu po vnější povrch komínového    pláště

3.3.3 vzduchový průduch

samostatný nebo společný průduch pro přívod vzduchu k uzavřeným spotřebičům vedený Od místa           nasávání až do uzavřeného spotřebiče

[ČSN EN 13384-2]

POZNÁMKA U přetlakových komínů může sloužit vzduchový průduch v soustředném provedení také pro odvětrání spalin v případě netěsnosti komínové vložky, obdobně jako zadní větráni (obrázek 2b)

3.3.4 zadní větrání

ventilace vedená mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm

[ČSN EN 12391-1]

POZNÁMKA U přetlakových a vysokopřetlakových komínů (obrázek 2a) je určeno pro odvětrání spalin v případě netěsnosti komínové vložky nebo u difúzních komínů k odvodu vlhkosti z konstrukce komína.

3.3.5 vzduchospalinový systém

systém soustředného nebo paralelního vedení přívodu spalovacího vzduchu z venkovního prostředí do        spotřebiče a odvodu spalin ze spotřebiče do venkovního ovzduší

[ČSN EN 13384-2]

3.3.6 větrací průduch

průduch určený k větrání (například k větrání prostoru kotelny)

3.3.7 ochranné pouzdro

konstrukční prvek určený k ochraně komínového průduchu jednovrstvého zděného komína při jeho            rekonstrukci nebo úpravě; je konstrukčně spojen se zdivem

3.3.8 komínová přepážka

vnitřní, svislá část konstrukce sdruženého komína, oddělující Od sebe jednotlivé průduchy (komínové       nebo větrací)

3.3.9 komínový plášť

vnější část konstrukce komína, která přichází do styku s přilehlým nebo vnějším okolím nebo se nachází    pod vnějším obkladem či opláštěním

[ČSN EN 1443]

3.4 výšky

3.4.1 účinná výška komínového průduchu

rozdíl výšek mezi sopouchem komína a ústím komína

[ČSN EN 13384-1]

3.4.2 účinná výška kouřovodu

rozdíl výšek mezi osou spalinového hrdla spotřebiče a osou sopouchu komína; v případě otevřeného          ohniště (krbu) rozdíl výšek mezi horním lícem spalovací komory a osou sopouchu komína

[ČSN EN 13384-1]

3.4.3 neúčinná výška komínového průduchu

rozdíl výšek mezi osou sopouchu a půdici komínového průduchu

3.5 ústí

3.5.1 ústí komína

místo, ve kterém spaliny opouštějí komínový průduch, popř. průduch komínového nástavce a vstupují do volného ovzduší

3.5.2 komínová hlava

nejvýše položená ukončující část konstrukce komína

3.5.3 krycí deska

konstrukční díl nebo staveništní prefabrikát, který slouží k ochraně komínové hlavy před povětrnostními    vlivy a účinky spalin

[ČSN EN 12391-1]

POZNÁMKA U vícevrstvých kovových komínů je krycí deskou kovové překryti mezery mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm nebo opláštěním.

3.5.4 komínová hlavice

pevná nebo otočná nástavba nad ústím komína, která usměrňuje proudění spalin, snižuje negativní účinek   větru na ústí komína a omezuje pronikání deště do komínového průduchu

3.5.5 lapač jisker

zařízení na ústi komína pro spotřebiče na pevná paliva, které omezuje unikání jisker z komínového            průduchu

3.6 půdice

3.6.1 půdice

nejnižší místo komínového průduchu, společného sběrače, otvorů (vybíracího, vymetacího, čisticího,         kontrolního a sopouchu) a komínového pláště

3.6.2 společný sběrač

prostor v komíně určený pro hromadění tuhých části spalin z více komínových průduchů; výška    společného sběrače je vymezena spodní hranou nejnižší komínové přepážky a jeho půdicí

3.6.3 kondenzátní jímka

konstrukční díl kouřovodu nebo komínového průduchu sloužící pro sběr a odvod kondenzátu ze spalinové cesty

[ČSN EN 12391-1]

POZNÁMKA Kondenzátní jímka také slouží pro sběr a odvod srážkové vody.

3.6.4 kondenzátní potrubí

vodotěsné potrubí, které je napojeno na kondenzátní jímku a slouží k odvodu kondenzátů nebo srážkové     vody z kondenzátní jímky

3.6.5 nádobka na kondenzát

příslušenství spalinové cesty určené ke shromažďování kondenzátů

3.6.6 patní koleno

tvarovka, kterou je možno připojit kouřovod do komínového průduchu přetlakového komína

3.7 otvory

3.7.1 sopouch

konstrukční díl komína, do kterého je připojen kouřovod. Zpravidla je vytvořen tvarovkou ve formě T-      kusu; u spalinových cest spotřebičů na plynná paliva v tlakové třídě P a H to může být i patní koleno

3.7.2 kontrolní otvor

konstrukční díl kouřovodu nebo komína, umožňující jejich kontrolu

POZNÁMKA otvor slouží ke kontrole popř. čištění komínového průduchu, kondenzátní jímky a průduchu             kouřovodu u spalinových cest spotřebičů na plynná paliva

3.7.3 vymetací otvor

konstrukční díl komína pro spotřebiče na kapalná nebo pevná paliva, umožňující jejich vymetání a čištěni z půdního prostoru nebo ze střechy

3.7.4 vybírací otvor

konstrukční díl komína, který slouží k vybírání pevných částí spalin z půdice komínového průduchu         spotřebičů na pevná a kapalná paliva

3.7.5 čisticí otvor

konstrukční díl komína nebo kouřovodu spotřebičů na kapalná nebo pevná paliva, umožňující jejich          čištěni a vypalování

POZNÁMKA U jednovrstvých zděných komínů (6.2 1) jsou vymetací, vybírací a čistící otvory vytvořeny při         vyzdívání komínového pláště

3.7.6 měřící otvor

konstrukční díl kouřovodu nebo komína sloužící pro možnost odběru plynných vzorků spalin — vstup      pro sondu měřícího přístroje

[ČSN EN 12391-1]

3.7.7 otvor pro tlakové vyrovnání

otvor spojující komínový a vzduchový průduch nad jejich půdicí

POZNÁMKA Otvor pro tlakové vyrovnání slouží pro vyrovnání tlakových poměrů komínového a vzduchového      průduchu ve společném komíně.

3.8 regulační prvky

3.8.1 přerušovač tahu

zařízení umístěné za spalovací proces spotřebiče, které zajišt‘uje udrženi kvality spalování ve stanoveném   limitu a udržuje stabilní spalováni bez působeni přetlaku nebo podtlaku

[ČSN EN 13384-1]

POZNÁMKA Přerušovač tahu může také sloužit k vyrovnání tlaku u spotřebičů, do jejichž spalovací komory je      současně zaústěno vice přetlakových hořáků (např. pece) nebo k vyrovnání tlaků ve společné komoře, do      které je zaústěno více kouřovodů od spotřebičů s tlakovými hořáky (např. od plynových zářičů).

3.8.2 komínová klapka

zařízeni k částečnému nebo úplnému uzavření spalinové cesty

(ČSN EN 12391-1]

3.8.3 explozní klapka

zařízení, chránící spalinovou cestu proti nadměrnému přetlaku při náhlém vznícení nebo výbuchu ve          vnitřní části spalinové cesty

[ČSN EN 12391-1]

3.8.4 regulátor tahu; omezovač tahu

nastavitelná klapka zabudovaná do spalinové cesty, která umožňuje regulované přisávání vzduchu do          komína a tím reguluje komínový tah

[ČSN EN 12391-1]

3.8.5 spalinové hradítko

zařízení sloužící k ručnímu zmenšení velikosti plochy průřezu kouřovodu

3.8.6 ventilační vzduchová klapka

automaticky ovládaná klapka, ovládající přívod vzduchu za účelem vysoušení komína

[ČSN EN 12391-1]

POZNÁMKA Může to být regulátor tahu

3.8.7 kompenzátor

zařízení z kovového vlnovce, gumy, tkaniny nebo jiného vhodného materiálu, které slouží k vyrovnání      dilatačních změn nebo omezení přenosu chvění a vibrací do spalinové cesty

3.9 kouřovody

3.9.1 kouřovod

konstrukční díl nebo díly určené pro spojení mezi spalinovým hrdlem spotřebiče paliv a sopouchem

[ČSN EN 1443]

3.9.2 samostatný kouřovod

kouřovod, do jehož průduchu je připojen pouze jeden spotřebič

3.9.3 společný kouřovod

horizontální nebo běžně nakloněný kouřovod, sloužící pro připojení více než jednoho spotřebiče na jeden    komín

[ČSN EN 12391-1]

3.9.4 svislý kouřovod s funkcí komína

kouřovod osazený na spalinovém hrdle spotřebiče (se svislou osou) určený k přímému odvodu spalin do    volného ovzduší nad střechou budovy

3.9.5 průduch kouřovodu

dutina v konstrukci kouřovodu tvořená vložkou kouřovodu

3.9.6 vzduchové potrubí

konstrukční díl nebo díly určené pro přívod vzduchu do uzavřeného spotřebiče

 

 

3.10 tahy

3.10.1 přirozený komínový tah

podtlak v sopouchu komínového průduchu vytvořený z účinné výšky komínového průduchu a rozdílu        hustoty vzduchu a spalin

3.10.2 umělý komínový tah

podtlak v sopouchu uměle vytvořený zařízením na nucený odtah spalin, např. ventilátorem v ústí komínového průduchu

3.10.3 přetlak v sopouchu

přetlak v sopouchu uměle vytvořený zařízením ve spotřebiči nebo v kouřovodu např. ventilátorem v          hořáku, ve spalinovém hrdle nebo v kouřovodu

3.11 odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší

3.11.1 vývod spalin (dále jen vývod)

vodorovný konstrukční prvek, obvykle se soustředným přívodem spalovacího vzduchu z venkovního         prostředí do spotřebiče a odvodem spalin ze spotřebiče do volného ovzduší, procházející stěnou fasády             (obvodovou stěnou budovy)

3.11.2 vyústění vývodu spalin (dále jen vyústění)

místo na fasádě, ve kterém spaliny opouštějí vývod a vstupují do volného ovzduší

3.11.3 ochranné pásmo (dále jen pásmo)

plocha na fasádě, kde nesmí být žádné stavební otvory (3.11.7)

3.11.4 obalová plocha

plocha vytvořená při vzájemném plošném překrývání pásem

3.11.5 plochá fasáda

ve smyslu této ČSN vnější líc obvodové stěny bez výstupků nebo s výstupky hloubky nejvýše 500 mm,   které neovlivňuji tvorbu pásma

3.11.6 fasáda s výstupky

ve smyslu této ČSN vnější líc obvodově stěny s výstupky hloubky větší než 500 mm, s nimiž je nutné     uvažovat při tvorbě pásma (obvykle balkóny, lodžie, arkýře, rizality apod.)

3.11.7 stavební otvory (dále jen otvory)

okna, dveře, větrací a jiné otvory ve stavební konstrukci, které propojují vnitřní a venkovní prostor

3.12 spotřebiče paliv, dále jen spotřebiče

POZNÁMKA Tříděni spotřebičů podle provedení je uvedeno v ČSN CR 1749.

3.12.1 spotřebič paliv

zařízení pro výrobu tepla, ve kterém vznikají spaliny, které musí být odvedeny do volného ovzduší

[ČSN EN 1443]

3.12.2 uzavřený spotřebič

(v provedení C) spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z venkovního prostoru nebo ze vzduchového       průduchu; spaliny jsou odváděny do volného ovzduší

3.12.3 otevřený spotřebič

(v provedení B) spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěn, a spaliny jsou     odváděny do volného ovzduší

3.12.4 uzavíratelný spotřebič

spotřebič, u něhož lze regulovat přívod spalovacího vzduchu nasávaného z prostoru, v němž je umístěn;     množství nasávaného vzduchu je ovlivněno podtlakem v sopouchu (pokojová kamna, sporáky, kotle ÚT          na pevná paliva, krbové vložky apod.); spaliny jsou odváděny do volného ovzduší

3.12.5 spotřebič s otevřeným ohništěm (otevřený krb)

část ohniště (spalovací komory) pro spalování paliva není ohrazena nehořlavými materiály, přívod             spalovacího vzduchu je obvykle odebírán z prostoru, kde je spotřebič umístěn, spaliny jsou odváděny do             volného ovzduší

3.12.6 spalinové hrdlo

součást spotřebiče určená k jeho připojení na kouřovod

3.12.7 vzduchové hrdlo

součást spotřebiče určená k jeho připojení na vzduchový průduch

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4 Třídění

4.1 Třídění komínů

Třídění komínů podle teploty, tlaku, odolnosti proti vyhoření sazí, odolnosti proti působení kondenzátů    spalin a odolnosti proti korozi je uvedeno v ČSN EN 1443. Další třídění komínů je následující:

4.1.1 Podle způsobu výroby a montáže:

a) systémový komín — komín, který je sestaven s použitím kompatibilních dílů, nakoupených nebo         zajištěných jedním výrobcem, který přebírá odpovědnost za systémový komín jako celek;

b) individuální komín — komín, který je sestaven nebo postaven na staveništi s použitím kompatibilních dílů, které mohou pocházet od jednoho nebo více výrobců. Odpovědnost za komín přebírá ten, kdo       individuální komín postavil;

c) dodatečně vyvložkovaný komín — individuální komín, kde do stávajícího komína je namontována        komínová vložka od jednoho výrobce. Odpovědnost za komín přebírá ten, kdo dodatečně vyvložkoval      komín komínovou vložkou.

4.1.2 Podle materiálu:

a) keramické;

b) betonové;

c) kovové;

d) plastové;

e) jiné.

4.1.3 Podle konstrukčního uspořádání:

a) jednovrstvý komín, jehož konstrukci tvoří komínová vložka (3.2.2);

b) vícevrstvý komín, jehož konstrukce se skládá z komínové vložky a alespoň jedné další vrstvy (3.2.3).

 

Legenda

a) samostatné komíny

b) společné komíny pro jedno podlaží

c) společné komíny pro více podlaží

Obrázek 1 — Komíny podle počtu připojovaných spotřebičů paliv

4.1.4 Podle počtu připojovaných spotřebičů paliv (obrázek 1):

a) samostatné komíny, které odvádí spaliny od jednoho spotřebiče z jednoho podlaží, samostatným           kouřovodem       a jedním komínovým průduchem (obrázek la);

b) společné komíny, které odvádí spaliny jedním komínovým průduchem od vice spotřebičů (obrázek lb,   lc).

4.1.4.1 Společné komíny, podle umístění spotřebičů a způsobu jejich připojeni se dále dělí na:

ba) společné komíny pro jedno podlaží, kterými se odvádí spaliny společným kouřovodem nebo   samostatnými kouřovody od spotřebičů umístěných V jednom podlaží — obrázek lb;

bb) společné komíny pro více podlaží, do kterých se připojují jeden nebo více spotřebičů z několika          podlaží nad sebou — obrázek lc.

4.1.5 Podle uspořádání komínových průduchů:

a) průběžné — všechny komínové průduchy mají půdice v nejnižším podlaží;

b) podlažní — komínové průduchy mají půdice vodlažích, ve kterých jsou připojeny spotřebiče;

c) se společným sběračem — společný sběrač má půdici v nejnižším podlaží a od něho postupně odbočují komínové průduchy pro jednotlivá podlaží, oddělené od společného sběrače výsuvnými uzávěrami, které            tvoří jejich půdice. Komínové průduchy mohou odbočovat na jednu stranu nebo střídavě na obě strany.

POZNÁMKA Komíny, které mají průduchy se společným sběračem se již nesmí navrhovat, ale ještě se     vyskytují ve staré domovní zástavbě.

4.1.6 Podle počtu komínových průduchů:

a) jednotlivé — s jedním komínovým průduchem;

b) sdružené se dvěma nebo více komínovými průduchy:

— jednořadé — s komínovými průduchy v jedné řadě;

— víceřadé — s komínovými průduchy ve dvou nebo více řadách.

4.1.7 Podle průběhu podélné osy:

a) přímé — osa komínového průduchu je přímá a svislá;

b) uhýbané — osa komínového průduchu se odklání od svislice.

4.1.8 Podle difuze vodní páry stěnou komína:

a) komíny difuzní, u kterých do stěny komínového průduchu proniká difuzní vlhkost;

b) komíny bariérové, u kterých je na povrchu komínového průduchu zabráněno pronikáni difuzní vlhkosti   do stěny komínového průduchu.

4.1.9 Podle způsobu odvětrání komínových vložek (obrázek 2):

a) komíny se zadním větráním (3.3.5), kde odvětrání spalin v případě netěsnosti přetlakové nebo   vysokopřetlakové komínové vložky, nebo odstraňování vlhkosti u difuzních komínů je zajištěno            odvětranou vzduchovou mezerou mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm s větráním v    souhlasném směru s proudícími spalinami (souproud);

b) komíny se vzduchovým průduchem (3.3.4), kde odvětrání spalin v případě netěsnosti přetlakové komínové         vložky je zajištěno soustředným vzduchovým průduchem přivádějícím vzduch pro spalování v opačném           směru s proudícími spalinami komínovým průduchem (protiproud) — toto uspořádání se používá po         přívod spalovacího vzduchu a odvod spalin u spotřebičů v provedení C.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Legenda

a) komíny se zadním větráním

b) komíny se vzduchovým průduchem (V soustředném provedení)

Obrázek 2 — Způsob odvětrání přetlakových a vysokopřetlakových komínových vložek

4.2 Třídění komínových průduchů podle velikosti plochy průřezu:

a) úzké — s plochou průřezu do 0,04 m2 včetně;

b) střední — 5 plochou průřezu větší než 0,04 m2 nejvýše však 0,2025 m2

c) průlezné — s plochou průřezu větší než 0,2025 m2.

4.3 Třídění kouřovodů podle počtu připojovaných spotřebičů:

a) samostatné kouřovody — je připojen jeden spotřebič;

b) společné kouřovody —je připojeno více spotřebičů.

4.4 Třídění připojených spotřebičů na spalinovou cestu:

4.4.1 Podle tlakových podmínek při spalování ve spotřebiči a způsobu nasávání vzduchu:

a) podtlakové, kde spalování ve spotřebiči a nasávání spalovacího vzduchu je řízeno komínovým tahem      (přirozeným, umělým);

b) přetlakové, kde spalování ve spotřebiči a přívod spalovacího vzduchu jsou řízeny tlakem spalovaného     média    nebo ventilátorem spalovacího vzduchu nebo palivové směsi;

c) atmosférické, kde tah komína je redukován přerušovačem tahu tak, aby neovlivňoval proces spalování     (ejektorové hořáky, hořáky s nuceným předsměšováním).

4.4.2 Podle způsobu použití:

a) lokální;

b) ústřední (včetně etážových — podlažních);

c) technologické (nepatří k nim spotřebiče určené k použití v domácnosti, které se považují za spotřebiče    lokální).

5 Požadavky na spalinovou cestu

5.1 Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených      spotřebičů paliv a místně obvyklých povětrnostních podmínek byl zajištěn bezpečný odvod spalin      komínem nebo svislým kouřovodem s funkcí komína nad střechu budovy a jejich rozptyl do volného        ovzduší tak, aby nenastalo jejich hromadění a nebyly překročeny přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší ani v nejbližším okolí. Musí být také zajištěna požární bezpečnost všech prostorů, kterými           spalinová cesta prochází. Spalinová cesta nesmí snižovat účinnost spotřebičů.

5.2 Pro zajištění bezpečného a bezporuchového odvodu spalin Od spotřebičů se provádí teplotní a tlakové   výpočty spalinové cesty.

5.3 Výpočtem spalinové cesty se ověřuje zajištění požadovaného odvodu spalin při mezních provozních     podmínkách připojených spotřebičů a při proměnném vlivu venkovního prostředí — teploty vzduchu,         účinku větru[1]

5.4 Kritériem výpočtu spalinové cesty je zajištění nižší tlakové ztráty vzduchospalinové cesty než je dispoziční        tlak v komínovém průduchu — statický tah, podtlak nebo přetlak od ventilátoru. Rovnost tlakových      podmínek se u komínů ověřuje v sopouchu, u svislého kouřovodu s funkcí komína ve spalinovém hrdle     spotřebiče.

5.4.1 Komíny s přirozeným nebo umělým tahem musí mít účinný komínový tah v sopouchu větší než tlakové        ztráty:

— v kouřovodu, ve spotřebiči a z nasáváni spalovacího vzduchu — u spotřebičů podtlakových;

— v kouřovodu — u spotřebičů přetlakových (s nulovým přetlakem ve spalinovém hrdle);

— v kouřovodu — u spotřebičů atmosférických (od přerušovače tahu).

POZNÁMKA U komínů s přirozeným tahem je nutné posoudit štíhlostní poměr komína. Jestliže je poměr             nejmenšího světlého rozměru komínového průduchu a účinné výšky komína větší než 1: 187, může nastat          pulzování spalin v komínovém průduchu a problém s jejich odvodem do volného ovzduší.

5.4.2 U přetlakových komínů musí být přetlak v sopouchu (vytvořený ventilátorem ve spotřebiči nebo v    kouřovodu) větší než tlakové ztráty v komínovém průduchu a menší než je mezní přetlak, pro který je             komín zkoušen.

POZNÁMKA Tlakové ztráty jsou uvažovány včetně ztráty dynamické.

5.5 Pro zajištění požadovaného průtoku spalin průduchem se do spalinové cesty osazují regulační prvky pro            škrcení nebo směšování, upravující tlakové podmínky v průduchu. Regulace tlaku směšováním se       používá pouze pro komíny s přirozeným nebo umělým tahem. Regulace škrcením se může používat pro     všechny typy přetlakových komínů.

POZNÁMKA Způsob regulace musí být v souladu s technickým doporučením výrobce spotřebiče. Směšování se     také používá k chlazení spalin. V tomto případě se může také jednat o přetlakové komíny.

5.6 K ověření vlhkosti v suchém nebo mokrém komíně se vypočítá povrchová teplota v ústí komínového   průduchu pro stanovení rosného bodu spalin. Přípustná povrchová teplota komínového průduchu je nad         teplotou rosného bodu spalin a pro mokré komíny je nejméně +5 °C.

5.7 Teplota vnějšího povrchu komína ověřuje splnění kritérií pro požární odolnost komína a vzdálenost od             hořlavých stavebních materiálů nebo slouží jako kritérium nejvyšší přípustné teploty vnějšího povrchu,            kde je možný náhodný lidský kontakt.

5.8 Komíny se suchým provozem a s přirozeným komínovým tahem se tepelně izolují tak, aby byla

zachována dostatečná teplota spalin pro vytvoření potřebného statického tahu komína.

5.9 Pokud jsou komíny s mokrým provozem přetlakové, pak tepelně technické vlastnosti komína musí

zajistit pouze teplotu v ústí komína podle 5.6.

5.10 U komínů difúzních musí být zabráněno hromadění vlhkosti, vzniklé kondenzací vodní páry, ve

stěně komínového průduchu např. zadním větráním.

5.11 Konstrukcí stěny komínového průduchu musí být zajištěna tepelná roztažnost komínového průduchu tak,        aby nebyla roztažností narušena těsnost komínového průduchu a dalších částí konstrukce komína.

5.12 Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby byla po celé délce kontrolovatelná

a čistitelná. K příslušným otvorům pro kontrolu a čištění na spalinové cestě a k ústí komína musí být bez- pečný a trvalý přístup[2].

POZNÁMKA Spalinová cesta, která není kontrolovatelná a čistitelná nemůže být schválena a uvedena do   provozu.

5.13 Stavba nebo montáž spalinové cesty může být zahájena po zpracování nezbytné projektové dokumentace[3]

POZNÁMKA Podmínky pro navrhováni spalinové cesty jsou např. uvedeny v kap. 4, ČSN 12391-1:2005.

5.14 Stavbu nebo montáž spalinové cesty může provádět pouze odborná firma, která může prokázat schopnost         dokončit práci úspěšně.

5.15 Každá ukončená spalinová cesta musí být trvalým způsobem označená identifikačním štítkem (11.1.1)

6 Navrhování a provádění komínů

6.1 Všeobecně

6.1 .1 Jednovrstvé komíny se navrhují a provádějí převážně jako komíny s přirozeným tahem pro suchý provoz,      pro spotřebiče s trvalým provozem a vyšší teplotou spalin, zejména pro spotřebiče na pevná paliva.       Navrhují se také pro komíny přetlakové nebo vysokopřetlakové.

POZNÁMKA Některé jednovrstvé komínové konstrukce (např. keramické s vertikálními dutinami) vyhoví pro        plynná paliva s nižší teplotou spalin, jsou-li na takový provoz konstruované a certifikované podle EN

6.1.2 Vícevrstvé komíny se navrhují a provádějí pro suchý i mokrý provoz, pro spotřebiče s možností       přerušovaného provozu, s jímáním a odvodem kondenzátů spalin. Především se navrhuji a provádějí pro            spotřebiče na plynná a kapalná paliva a pro spotřebiče na pevná paliva, kde dochází ke zplyňování paliva.   Doporučují se i pro ostatní, nejmenované spotřebiče (krby na dřevo, kotle na uhlí apod.).

Vícevrstvé komíny se navrhují také jako přetlakové nebo vysokopřetlakové.

6.1.3 Přetlakové a vysokopřetlakové komíny vedené uvnitř budovy musí mít zadní větrání(3.3.4), které zajistí        odvod spalin do volného ovzduší v případě netěsnosti komínového průdhu. U vzduchospalinového      systému (3.3.5) se soustředným vedením přívodu spalovacího vzduchu do spotřebiče a odvodu spalin        může tuto funkci plnit vzduchový průduch (obrázek 2).

6.1.4 Především se mají navrhovat komíny průběžné a pouze tam, kde to není možné se mohou navrhovat komíny podlažní. Komíny se společným sběračem se navrhovat nesmějí. Komíny mohou obsahovat            komínové průduchy pro odvádění spalin od spotřebičů na různé druhy paliva a mohou mít i větrací           průduchy.

6.1.5 Životnost vnitřních komínů se zpravidla navrhuje podle životnosti stavebního objektu. Životnost snadno       vyměnitelných komínových vložek a kovových komínů nemá být kratší než je životnost připojených spotřebičů, pro které jsou navrhovány.

6.1.6 Komíny v bytových domech mají být situovány v budově tak, aby při jejich opravě nebylo nutné zasahovat    do provozu bytů. U společných komínů musí být trvale zajištěn přístup k půdici komínového průduchu.

6.1.7 Montáž kovových komínových systémů, individuálních komínů a komínových vložek se provede

podle 5.1 a 5.2 ČSN EN 12391-1:2005. Montaz nekovových komínových systémů, individuálních           komínů a komínových vložek se musí provádět podle technologických pokynů výrobce. Minimální            informace v technologických pokynech výrobce musí obsahovat:

— způsob montáže komína nebo komĺnové vložky;

— způsob kotvení popř. největší vzdálenost kotevních prvků;

— nejmenší vzdálenost od hořlavých materiálů;

— nejmenší poloměr ohybu u ohebných komínových vložek;

— způsob manipulace a dělení materiálu;

— způsob spojení a upevnění dílců;

— orientace spoje v závislosti na směru proudění spalin;

— pokyny pro skladování;

— doporučený způsob odvodu kondenzátů spalin.

6.2 Konstrukční uspořádání komínů

6.2.1 Jednovrstvý zděný komín

6.2.1.1 Jednovrstvý zděný komín se navrhuje jen pro občasně užívané stavby. Komín má stěnu komínového           průduchu (3.3.3) vytvořenou z cihel. Komín se obvykle vyzdívá Z jednotlivých prvků nebo montuje z             bloků z materiálů podle 6.3.1, 6.3.2 a 6.3.5.

6.2.1.2 Jednovrstvý zděný komín nesmí být vyzděn z dutinových ani z děrovaných cihel. Tloušťka stěny   zděného komína musí být nejméně 140 mm, pokud není komín proveden ze speciálních komínových    tvarovek. Tloušťka zděné komínové přepážky musí být nejméně 140 mm. Na vyzdívání se nesmí použít    menší části cihly než půlka. U komína s ochranným pouzdrem pole 6.2.2 může být tloušťka zděné     komínové přepážky snížena na 65mm.

6.2.1.3 Jednovrstvý zděný komín musí mít všechny ložné i styčné spáry vyplněné maltou tak, aby nemohlo dojít    k pronikání spalin nebo k nasávání vzduchu do komínového průduchu. Povrch komínového průduchu     jednovrstvého zděného komína musí mít zatřené spáry nebo musí být omítnut.

6.2.1.4 Pro odklon komínového průduchu od svislice platí 6.4.3. V místě odklonu se používají pouze plné cihly    nebo komínové tvarovky. V odklonu komína nesmí dojít ke změně velikosti nebo tvaru průřezu           komínového průduchu.

6.2.1.5 V komínovém zdivu nemají být žádné rýhy ani kapsy; v nezbytných případech (např. pro vodovodnĺ           instalační potrubí), musí být potřebné rýhy nebo kapsy provedeny již při vyzdíváni tak, aby mezi ryhou a            komínovým průduchem mělo zdivo tloušťku nejméně 100 mm a bylo těsné proti pronikání spalin nebo     přisávání vzduchu. Rýha musí být po uložení instalace zazděna a vyplněna maltou. instalační vedení musí        být od komínového zdiva dilatačně odděleno. Do komínového zdiva nesmí být zapuštěno svislé instalační           vedení.

6.2.1.6 Vnější povrch jednovrstvého zděného komína má být omítnut nebo vyspárován, popř. opatřen obkladem     z nehořlavých hmot, zejména v místech nepřístupných po dokončení stavby (v hořlavých stropních        konstrukcích, v půdním prostoru až do úrovně povrchu krytiny); v místech, kde kolem komínového tělesa jsou konstrukce ze dřeva nebo jiných hořlavých hmot, musí být zdivo komína omítnuto nebo         vyspárováno.

6.2.1.7 Je-li jednovrstvý zděný komín součástí zděné stěny, která je bez povrchové úpravy (omítky, spárování         nebo obkladu z nehořlavých hmot), provede se na zdivu komína povrchová úprava podle 6.2 1.6, která         musí přesahovat nejméně o 300 mm krajní komínové průduchy (např. ve štítové zdi apod.).

6.2.1.8 Při montáži jednovrstvého komína z bloků nebo keramických tvárnic musí být spáry mezi jednotlivými      komínovými dílci utěsněny proti pronikání spalin nebo přisávání vzduchu. Komínové bloky nebo tvárnice      musí na sebe přesně navazovat a musí být pevně spojeny. Montáž má být zvolena tak, aby ložná spára       mezi dílci byla mimo konstrukci stropu (pro usnadnění kontroly těsnosti spár).

6.2.2 Komín s ochranným pouzdrem

6.2.2.1 Pokud celá stěna komínového průduchu (3.3.2) jednovrstvého zděného komína nevyhovuje

6.3.1, 6.3.2 a 6.3.5, vytvoří se komínový průduch (3.3.1) z ochranného pouzdra, které musí být z             materiálů podle citovaných článků. Ochranné pouzdro musí být provedeno takto:

a) u komína podlažního po celé výšce,

b) u komína průběžného po celé účinné výšce a ještě nejméně 500 mm pod půdicí sopouchu připojeného    spotřebiče.

Pokud nevyhovuje 6.3.1, 6.3.2 a 6.3.5 pouze část stěny komínového průduchu jednovrstvého zděného       komína, musí být osazeno ochranné pouzdro tak, aby tuto nevyhovující část stěny přesahovalo nejméně o         150 mm na obě strany.

6.2.3 Vícevrstvý komín

6.2.3.1 Vícevrstvý komín musí být proveden z materiálů podle 6.3 tak, aby bylo zaručeno tepelné a dilatační          oddělení komínové vložky od komínového pláště.

Pro vložkování komína smí být použita pouze taková komínová vložka, která zaručuje za všech    provozních podmínek neměnnost velikosti komínového průduchu podle 6.4.7. Při vložkování komína     nesmí být porušena těsnost komínové vložky (zkoušené podle 11.2).

Návrh a provedení komínové vložky musí odpovídat typu připojovaného spotřebiče a druhu paliva.

6.2.3.2 U zděného nebo montovaného komína z komínových dílců se mají sestavovat všechny vrstvy tak, aby        vodorovné spáry komínového pláště a komínové vložky byly vzájemně výškově posunuty.

6.2.3.3 Vkládání komínové vložky do stávajícího komínového průduchu nebo dodatečné izolování vložky lze         provádět jen při dodržování požadavků na výsledné vlastnosti všech vrstev vícevrstvého komína podle   6.2.3.1 a 6.2.3.2.

6.2.3.4 Veškeré otvory do komínové vložky (pro připojení spotřebiče, čištění, kontrolu apod.) musí mít příslušné   tvary, které musí být použity tak, aby byla zaručena těsnost otvoru v komínové vložce. Mezi tvarovkou komínové vložky a komínovým pláštěm musí být zajištěna dilatace.

6.2.3.5 Sdružený komín (4.1.6b) může mít společný komínový plášť pro větší počet komínových vložek, které       musí být navzájem a od komínového pláště tepelně a dilatačně odděleny.

6.2.4 Pojistný komín

6.2.4.1 V bytových či rodinných domech s hlavním vytápěním, které je připojeno vedením na externí zdroj            energií nebo paliv u kterých může dojít k dlouhodobému výpadku dodávky z důvodu přírodní katastrofy,         technické poruchy nebo společenské krize, (dálkové teplo, zemní plyn, elektrický proud apod.) se zřizuje    pojistný (rezervní) komín pro připojení lokálního spotřebiče na pevné palivo, který po nezbytně dlouhou        dobu umožní vytápění alespoň jedné místnosti bytu.

Není nutný v bytech nebo rodinných domech, kde je jiný spotřebič na pevné palivo s odvodem do            komína, např. uzavíratelný krb na dřevo. Minimální světlý rozměr průřezu komínového průduchu pro jeden spotřebič je 160 mm. U vícepodlažní bytové zástavby se pojistné komíny řeší individuálně.

6.3 Materiály komínů

6.3.1 Komíny a komínové vložky se navrhují z materiálů:

a) nehořlavých, popř. hořlavých[4] pro spotřebiče se zaručenou nízkou výstupní teplotou spalin a pro            mokrý provoz podle 3.24 ČSN EN 1443:2004,

b) s nasákavostí nejvýše 20 % měrné hmotnosti — celá konstrukce komína kromě případu podle 6.3.3,      komínové vložky s nasákavostí nejvýše 12 %;

c) odolných proti mrazu — část konstrukce přímo vystavená atmosférickým vlivům a v půdním prostoru

d) odolných proti účinkům spalin a jejich kondenzátům.

 

 

 

6.3.2 Materiály komínového průduchu (komínový plášť jednovrstvého komína nebo ochranné pouzdro,      komínová vložka) musí být nehořlavé podle ČSN 73 0823 nebo třídy reakce na oheň nejméně A2 podle            ČSN EN 13501-1:2007. Pro konstrukce komínů teplotní třídy odpovídající dosažené zkušební teplotě       podle 6.3.1 ČSN EN 1443:2004 a pro mokrý provoz podle 3.24 ČSN EN 1443:2004 mohou být použity       odpovídající materiály z plastů, laminátů apod.

6.3.3 Pro izolační vrstvy vícevrstvých komínů lze použít i materiály s nasákavostí vyšší než 20 % měrné   hmotnosti, pokud budou trvale chráněny proti vniknutí vlhkosti (např. od srážkové vody, z kondenzátů          spalin apod.) jiným vhodným materiálem. Nejmenší objemová hmotnost materiálu pro izolační vrstvy       vícevrstvých komínů nesmí být menší než 95 ± 5 kg.m . Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné    proti vyhoření sazí (třída G) musí mít bod tání vyšší než 1 000 C. (Minimální teplota použitelnosti je daná             teplotní třídou komínů). Tloušťka izolační vrstvy má být taková, aby nedocházelo ke kondenzaci spalin v komínovém průduchu se suchým provozem, aby přípustná povrchová teplota komínového průduchu pro   mokré komíny byla nejméně ÷5 C a nebyla překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu kde je   možný náhodný lidský kontakt (CSN EN 12391-1 tabulka F.6). Tloušťka izolace bývá obvykle 40 mm,             ale může být upravena na základě provedených zkoušek nebo návrhu projektanta.

POZNÁMKA Tepelné odpory izolačních materiálů jsou uvedeny např. v tabulce F. 1 ČSN EN 12391-1:2005.

6.3.4 Izolační vrstvu mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou může tvořit také vzduchová mezera nebo       sypký materiál. Izolační materiály včetně volně sypaných izolací musí být schváleny k použití pro tento        účel.

POZNÁMKY

1 Při použití sypké izolace je třeba věnovat zvýšenou pozornost možnosti zablokování komínového           průduchu při       jejím uvolnění.

2 Sypké náplně v obalech s upevňovacími páskami by neměly bránit volnému pohybu vložky.

3 Pro výpočet účinnosti uzavřené vzduchové mezery viz tabulka F.5 ČSN EN 12391-1:2005.

4 Pro výpočet otevřené vzduchové mezery musí být zohledněn vnější součinitel přestupu tepla 8 Wm2 K   (viz ČSN EN 13384-1). Tepelná izolace, která není umístěna ve vzduchové mezeře se nezohledňuje.

NÁRODNÍ POZNÁMKA Podmínky pro použiti sypkých izolaci jsou převzaty z ČSN EN 12391-1:2005. V ČR     zatím nejsou s použitím sypkých izolací dobré zkušenosti, protože sypké materiály po čase sedají a event.        vadné komínové vložky se obtížně demontují.

6.3.5 Odolností proti účinkům spalin je zejména odolnost při namáhání teplem podle 6.3.2, odolnost proti            degradačnímu působení kondenzátů spalin, odolnost proti teplotám při vznícení sazí apod. U spotřebičů            na pevná paliva je nutné přihlédnout i k abrazivním účinkům pevných částí ve spalinách.

6.3.6 Tloušťky a druhy kovových materiálů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek      musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva připojeného     spotřebiče. Odolnost komínových vložek proti korozi musí být deklarována bud‘ na základě:

a) výsledků nejméně jedné ze tří zkušebních metod, popsaných v normativní příloze A normy

ČSN EN 1856-1:2005.

Výrobky, které byly podrobeny zkouškám podle přílohy A.1 se označí Vi;

Výrobky, které byly podrobeny zkouškám podle přílohy A.2 se označí V2;

Výrobky, které byly podrobeny zkouškám podle přílohy A.3 se označí V3; nebo b) typu a tloušt‘ky          materiálu (odpovídajícího Tabulce Al, A.2, A.3 a A4);

Výrobky s deklarací na základě typu materiálu a tloušt‘ky se označí Vm.

6.3.7 Komínové vložky z hliníku, pro třídu Dl podle tabulky A.1 a A.2, lze použít do jmenovité světlosti 150mm pro spotřebiče podle 3.12.3 se suchým provozem (ČSN EN 1443:2004 článek 3.23) v místech, kde nemůže dojít ke koroznímu napadení hliníku.

 

POZNÁMKA:Označení výrobků musí v každém případě obsahovat materiálovou specifikaci komínové vložky         podle     55.2 ČSN EN 1856-12005

6.3.8 Použití dvou či více druhů kovových materiálů vjednom komínovém systému, při montáži individuálních      komínů nebo kombinace materiálů při výrobě jednotlivých konstrukčních prvků se nedoporučuje.

 

6.3.9 Konstrukční řešení a provádění jednotlivých konstrukčních prvků nesmí umožňovat či urychlovat rozvoj        korozního napadení materiálu.

6.3.10 Doplňkové materiály komínů musí splňovat podmínky pro daný účel, tj. odolnost proti korozi, tepelnou      odolnost, požadovanou pevnost v tahu a v tlaku. Jsou to např. šrouby, upevnění, přídavné opěry apod.

6.3.11 Pro těsněni spojů nebo spojování prvků ve spárách mohou být použity pouze ty materiály, které jsou pro      tento účel specifikovány výrobcem komínových výrobků. U individuálních komínů se musí použít         materiály, které splňují požadavky platných norem a předpisů[5].

6.3.12 Tloušťky a druhy keramických materiálů používaných na výrobu systémových komínů a komínových          vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky (suchý nebo mokrý provoz) a druh paliva   připojeného spotřebiče.

6.3.13 Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek       musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylenu (PP),    PPs, PVDF, pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz. Tloušťka stěny u          pevných komínových vložek a tvarovek je nejméně 1,5 mm, u ohebných komínových vložek 0,5 mm.

6.4 Komínové a vzduchové průduchy

6.4.1 Komínové průduchy musí mít po celé účinné výšce neměnný průřez. V odůvodněných případech může mít     komínový nástavec jiný průřez při dodržení podmínky 6.7.3.2.

6.4.2 Komínový průduch sloužící odtahu spalin nesmí být současně používán jako větrací průduch a naopak,          pokud není takový způsob technicky odůvodněný konstrukčním řešením technologického spotřebiče             (např.společný odvod spalin a vodní páry od sušičky prádla s hořákem na plynné palivo).

Z nepoužívaného větracího průduchu se může zřídit komínový průduch pouze se souhlasem kominíka

(revizního technika komínů) a splňuje-li požadavky platných ČSN. Pro jiné účely např. pro vedení            anténních napáječů se mohou použít pouze zrušené komíny (3. 2. 12).

6.4.3 Průduchy se navrhují zpravidla svislé a přímé. Pokud je nutné, z konstrukčních důvodů, komínový průduch   odklonit, nemá být odklon větší než 15° Od svislice. Při modernizaci stávajících komínů lze v   odůvodněných případech zvětšit úhel odklonu až na 30°. U přetlakových komínů může být odklon od        svislice až 45°. U společných komínů pro více podlaží se odklonění průduchu nedoporučuje. Odkloněni        komínového průduchu nesmí být navrženo v úrovni stropní konstrukce ani v úrovni sopouchu. Komínové průduchy ve sdruženém komíně lze odklonit pouze stejným směrem v jedné rovině.

6.4.4 Průřez komínového průduchu může být kruhový, čtvercový, obdélníkový, oválný nebo jiný, podobného         tvaru. Při navrhování komínového průduchu obdélníkového nebo oválného průřezu smí být poměr stran         nejvýše 1: 1,3; při modernizaci stávajícího komínového průduchu nejvýše 1: 1,5. Velikost

průřezu komínového průduchu se stanoví výpočtem podle kapitoly 5. ‚

POZNÁMKA Poměr stran 1: 1,5 mohou mít i nové komínové systémy, pokud jsou takto certifikovány.

6.4.5) Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu s přirozeným tahem je:

a) 100 mm pro spotřebiče na plynná paliva;

b) 110 mm pro spotřebiče na kapalná paliva;

c) 120 mm pro spotřebiče na pevná paliva, přičemž plocha průřezu komínového průduchu nesmí být          menší než 0,015 m². Komínový průduch kruhový musí mít průměr nejméně 140 mm. Jednovrstvý zděný          komín z cihel bez ochranného pouzdra nesmí mít rozměr komínového průduchu menší než 150 mm x 150 mm.

POZNÁMKA U některých lokálních spotřebičů na tuhá paliva (např. dřevěné pelety) se velikost komínového          průduchu může řídit podmínkami výrobce spotřebiče paliv.

6.4.6 Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu přetlakového komína je 80 mm. Výrobce spotřebičů          může v odůvodněných případech doporučit i menší rozměr, který ale nesmí být menší než 60 mm. Funkce          zmenšeného průřezu se dokládá výpočtem podle kapitoly 5.

 

6.4.7 Plocha průřezu komínového průduchu nesmí mít při provádění individuálního, jednovrstvého zděného           komína v kterémkoliv místě odchylku větší než —5 % až +25 % plochy navrženého průřezu. U        komínových vložek individuálního a systémového komína platí povolené odchylky podle platných norem výrobků[6].

6.4.8 Neúčinná výška komínového průduchu pro spotřebiče na pevná paliva má být alespoň 1/10 jeho účinné          výšky. U spotřebičů na dřevo a na kapalná paliva může být neúčinná výška 1/20 účinné výšky, nesmí být           ale menší než 500 mm.

Nelze-li tuto podmínku dodržet u komínového průduchu:

a) úzkého, musí být objem komínového průduchu v neúčinné výšce roven 1/10 objemu komínového         průduchu v účinné výšce, pro spotřebiče na dřevo a kapalná paliva 1/20 objemu komínového průduchu v         účinné výšce;

b) středního a průlezného, musí být objem komínového průduchu v neúčinné výšce roven nejméně 1/20     objemu komínového průduchu v účinné výšce.

6.4.9 Neúčinná výška pro spotřebiče na plynná paliva musí být nejméně u komínového průduchu úzkého 150         mm, u komínového průduchu středního a průlezného 250 mm.

6. 4. 10 U přetlakových a vysokopřetlakových komínů pro spotřebiče na plynná paliva, kde kouřovod je napojen     do komínového průduchu patním kolenem, se neúčinná výška komínového průduchu nevyžaduje za           předpokladu, že budou dodrženy podmínky 8.2.3.2.

6.4,11 Pokud je nutné zajistit zadní větrání mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm (např.           u          přetlakových, vysokopřetlakových nebo difúzních komínů), musí být mezera mezi komínovou vložkou

a komínovým pláštěm dost velká na to, aby větrání bylo účinné (viz poznámka). Zadní větrání musí být

průchozí od paty komínu až do volného ovzduší.

POZNÁMKA Doporučuje se šířka mezery mezi komínovou vložkou (s izolací nebo bez izolace) a vnitřním             povrchem komínového pláště nebo jiného opláštění 30 mm; pokud je komínová vložka kruhového          průřezu osazena v konstrukčním dílu s otvorem pravoúhlého tvaru, může být mezera 20 mm. Lze řešit       jiný způsob větrání, např. svisnými větracími kanálky.

6.4,12 Mezera, vstupy a výstupy vzduchu a/nebo vzduchové mřížky do větrací mezery nesmí omezovat zadní          větrání. K čištění zadního větrání má být zajištěn přístup.

POZNÁMKA Otvor pro přívod vzduchu do mezery by měl mít stejnou plochu jako je plocha průřezu větrací          mezery zadního větrání.

6.5 Komínový plášť

6.5.1 Komínový plášť musí být z konstrukce druhu DP1 podle ČSN 73 0810:2005. Komín procházející vnitřním   prostorem nebo konstrukci budovy musí být navržen tak, aby při běžném provozu připojeného Spotřebiče       nebyl dotčen komfort místnosti. Doporučená teplota vnějšího povrchu zděného komínového platě by         neměla být vyšší než 52 °C. U přistavěných komínů platí tato podmínka do výšky 2 500 mm nad terénem       nebo jinou přístupnou plochou (např. nad terasou). Nejvyšší přípustnou teplotu vnějšího povrchu, kde je             možný náhodný lidský kontaktu kovových komínů stanoví 4.2.6.5 ČSN EN 12391-1:2005.

6.5.2 Komínové vložky vedené vnitřním prostorem nebo konstrukcí budovy, musí být opatřeny po celé délce         komínovým pláštěm. Požární odolnost komínového pláště se volí v závislosti na stupni požární           bezpečnosti požárního úseku, kterým prochází, podle tabulky 12, položka 10, písmeno b) ČSN 73            0802:2002. (V tomto případě je komínový plášť považován za šachtu).

6.5.3 Na komíny a jejich příslušenství (komínové lávky, žebříky, stupadla) není dovoleno připevňovat jakákoliv     přídavná zařízení, která nepatří k příslušenství komína nebo která ovlivňuji konstrukční stabilitu,      funkčnost spalinové cesty nebo možnost bezpečného vyčištění komínového průduchu, kromě jímacího       zařízení hromosvodu.

POZNÁMKA Je-li v technicky odůvodněných případech nutné na komínové těleso upevnit např. TV nebo             radiovou anténu, je nutné prokázat statickým výpočtem, že nedojde k narušení komína a musí být           zajištěna bezpečnost při přístupu ke komínu a pro čištění komínového průduchu.

6.5.4 Pro kovový komínový plášť a pro přesahující komínové vložky z hlediska ochrany před bleskem platí           ustanoveni 4.2.6.15 ČSN EN 12391-1:2005.

6.5.5 Nejmenší dovolená vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínového pláště komínů           podle 6.2.1 a 6.2.2 se stanoví dle ČSN 73 3150, minimálně však 50 mm. .

6.5.6 Nejmenší vzdálenost Od hořlavých stavebních materiálů pro systémové komíny musí být deklarována            výrobcem.

Systémový komín, který prochází hořlavou stěnou, musí být opatřen průchodkou a/nebo ochranným          krytem, udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu, nebo v případě stěny s dutinami     konstrukčním prvkem s nehořlavou vyplní. Každá průchodka nebo ochranný štít vedoucí do venkovního    prostoru musí být odolný proti vlivům povětrnosti.

6.5.7 Nejmenší vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů pro dodatečně vyvložkované komíny a         individuální komíny musí být určen výpočtem podle přílohy E.2 Teplotní třída ČSN EN 12391-1:2005.

POZNÁMKY

1) Vzorec E. 1 uvedený v příloze E.2 Teplotní třída ČSN EN 12391-1:2005 zahrnuje případ nevětraných    mezer mezi komínem a hořlavým materiálem a stanoví maximální přípustnou teplotu spalin pro danou            vzdálenost

2) Vzorec E.3 uvedený v příloze E.2 Teplotní třída ČSN EN 12391-1:2005 zahrnuje případy větraných      mezer mezi komínem a hořlavým materiálem a stanoví maximální přípustnou teplotu spalin pro mezeru           od 4 cm

6.5.8 Individuální komín, který prochází hořlavou stěnou, musí být opatřen průchodkou a/nebo ochranným            krytem udržujícím odpovídající vzdálenost k hořlavému materiálu nebo v případě stěny s dutinami     konstrukčním prvkem s nehořlavou vyplnĺ. Každá průchodka nebo ochranný štít vedoucí do venkovního    prostoru musí být odolné proti vlivům povětrnosti.

6.5.9 Podmínky pro kotvení, provedení a ochranu pláště kovových komínů jsou uvedeny v 4.2.6.6,

4.2.6.13 a 4.2.6.14 ČSN EN 12391-1:2005.

6.6 Příslušenství komína

6.6.1 Kondenzátní jímky

6.6.1.1 V půdici komínového průduchu na plynná a kapalná paliva musí být zajištěno jímání a odvod kondenzátů   spalin popř. srážkové vody. Proto se v půdici zřizuje kondenzátní jímka, která tuto funkci plní.         Kondenzátní jímka nemá mít menší světlý rozměr než má komínový průduch a výšku Od půdice sopouchu nesmí mít menší než:

a) 150 mm u komína úzkého;

b) 250 mm u komína středního a průlezného.

V odůvodněných případech může být odvod a jímání kondenzátů řešen jiným způsobem, např. odvodem

kondenzátů spalin v kouřovodu nebo přes spotřebič, při provedeni spalinové cesty podle 6.4.10.

6.6.1 .2 Kondenzátní jímka musí být kontrolovatelná a umisťuje se zpravidla takto: J

a) v půdici komínového pláště (obrázek 3a). Její přímá kontrola se provádí uzavíratelným kontrolním         otvorem;

b) pod sopouchem komínového průduchu (obrázek 3b). Kontrola kondenzátní jímky se provádí po jejím    vyjmutí za komínovými dvířky;

c) včetně kontrolního otvoru pod sopouchem (obrázek 3c). Kontrola se provádí uzavíratelným kontrolním   otvorem za komínovými dvířky.

Pokud je kondenzátní jímka situovaná za lícem zdiva ve větší vzdálenosti než 200 mm, musí být kontrolní otvor k jímce přiměřeně větší, aby se jímka dala kontrolovat a čistit.

6.6.1.3 Kondenzáty z kondenzátní jímky se odvádějí:

a) u komínů se suchým provozem — kondenzátním potrubím do nádobky na jímání kondenzátu, která se   při kontrole komínů vyprazdňuje, nebo do kanalizace. Volné vypouštění kondenzátů do půdice   komínového pláště se nepovoluje;

b) u komínů s mokrým provozem — kondenzátním potrubím přímo nebo přes neutralizační zařízení do      kanalizace[7]. Odvod do kanalizace má mít zápachovou uzávěru (sifon).

POZNÁMKA Kondenzáty je možné odvádět u kondenzačních spotřebičů také přes spotřebič paliv, pokud je to v     souladu s technologickým předpisem výrobce

6.6.1.4 Výpustný otvor v kondenzátní jímce a kondenzátní potrubí pro odvod kondenzátů mají mít světlost            odpovídající velikosti kondenzátní jímky (15 mm až 40 mm). Odvod kondenzátů má být co nejkratší. Kde           existuje pravděpodobnost zamrzáni, musí být zajištěna ochrana kondenzátního potrubí proti zamrzání.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Legenda

a) kondenzátní jímka v půdici komínového pláště, kontrola kontrolním otvorem nad půdicí

b) kondenzátní jímka pod sopouchem, kontrola se provede vyjmutím jímky za komínovými dvířky

c) kondenzátní jímka s kontrolním otvorem umístěná pod sopouchem

1 komínová vložka

2 sopouchová tvarovka

3 kontrolní otvor

4 vičko kontrolního otvoru

5 demontovatelná kondenzátní jímka

6 půdice kondenzátní jímky

7 komínová dvířka

8 kondenzátní potrubí

9 nádobka na kondenzát

10 odvod kondenzátů spalin

Obrázek 3 — Příklady provedení kondenzátních jímek a odvodu kondenzátu spalin

6.6.1.5 Odvod kondenzátů u přetlakových a vysokopřetlakových komínů musí mít tlakovou ztrátu nejméně ve        velikosti přetlaku ve spalinové cestě. Tato tlaková ztráta může být dosažena např. instalováním sifonu.

6.6.2 Komínová dvířka

6.6.2.1 Otvory v komínovém plášti, kromě sopouchů a kontrolních otvorů, musí být uzavřeny těsnými dvojitými   nebo zdvojenými komínovými dvířky z nehořlavých materiálů, např. kovovými. Komínová dvířka musí             být těsná a zabezpečena proti samovolnému otevření.

6.6.2.2 Kontrolní otvory mohou být uzavřeny jednoduchými dvířky ze stejného materiálu jako komínová vložka     nebo těsným víčkem, zajištěným proti vypadnutí. Kontrolní otvory komínů přetlakových (P1, P2) a     vysokopřetlakových (Hl, H2) musí být uzavřeny způsobem, který zajistí stejnou těsnost, jako má komínový průduch.

6.6.2.3 Komínová dvířka k vybíracím, vymetacím, čistícím a kontrolním otvorům se osazují do vnějšího povrchu   komínového pláště.

6.6.2.4 Komínová dvířka otvorů, umístěných na místech veřejně přístupných (schodiště, chodby, venkovní            prostory) mají být uzamykatelná nebo zajištěna uzamykatelnou závorou.

6.7 Komíny nad střechou

6.7.1 Vyústění komínů a vzdálenost od sousedních objektů

6.7.1.1 Komíny se vyúsťují tak vysoko, aby nenarušovaly životní prostředí a neznečišťovaly nebo neobtěžovaly      okolí spalinami. Při provozu komínů má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína.            Nejmenší dovolené výšky komínů nad střechou budovy, od střešních oken a od nástaveb nad plochou        střechou stanoví 6.7.1.2 až 6.7.1.6. Vliv sousedních objektů na výšku komína stanoví 6.7.1.7.

6.7.1.2 Za šikmou střechu je považována střecha, která má sklon od vodorovné roviny větší než 200.

U šikmé střechy musí mít komín s přirozeným tahem ústí nejméně 650 mm nad hřebenem, popř. větrným

úhlem podle zásad uvedených na obrázku 4.

6.7.1.3 Jestliže jsou ve střešní rovině šikmé střechy umístěna okna vikýřů obytných místností, musí být výška       ústí komína nad nejvyšším bodem okna nejméně 1 000 mm, u oken ve vzdálenosti rovné nebo menší než           1 500 mm. U střešních oken je oblast, kde nesmí být umístěn komín vymezená plochou 1 000 mm do      stran, 2 000 mm pod oknem a 1 000 mm nad oknem (obrázek 5). Výška komínů musí být nejméně 1 000          mm nad rovinou střechy. Výška komínů ale nesmí být menší než stanoví 6.7.1.2.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6.7.1.4 U přetlakových a vysokopřetlakových komínů, u kterých je doloženo, že spaliny v ústi komína jsou           odváděny přetlakem, může být výška vyústění nad rovinou střechy snížena až na 500 mm podle obrázku           6. Stejná podmínka platí i pro podtlakový komín, kde je podtlak v komíně vytvořen ventilátorem             namontovaným na ústí komína. V oblastech s výskytem sněhu v zimním období musí být výška vyústění         upravena podle místních podmínek.

6.7.1.5 Za plochou střechu je považována střecha, jejíž sklon Od vodorovné roviny je menší než 20v.

Nad plochou střechou budovy nebo nad atikou ploché střechy musí být ústí komína ve výšce nejméně

1 000 mm (obrázek 7). U přetlakových a vysokopřetlakových komínů může být tato výška snížena na

500 mm, při dodržení podmínek 6.7.1.4.

 

6.7.1.6 Je-li u komínového tělesa nad plochou střechou nástavba (např. strojovna výtahu) ve vzdálenosti menší       než 15 m, musí být ústí komína ve výšce 1 000 mm nad větrným úhlem podle obrázku 8. U přetlakových       a vysokopřetlakových komínů platí podmínka 6.7.1.5. Stejná podmínka platí u sousední budovy.

6.7.1.7 Vliv sousední budovy nebo jiné přírodní překážky (skála apod.) na ústí komína, podle obrázku 9, se           uvažuje pokud:

— vodorovná vzdálenost L mezi ústím a budovou je menší než 15 m; a

— při pohledu od ústí komína na vodorovnou šířku budovy se vytvoří úhel α větší než 30° a

— při pohledu od ústi komína je převýšení budovy nad vodorovnou rovinou pod úhlem vyšším než 10°    (úhel β).

Pokud ovlivňuje sousední budova nebo jiná překážka ústí komína podle těchto kriterii, musí se u komínů s přirozeným komínovým tahem připočítat ztráta účinkem větru hodnotou 25 Pa.

6.7.1.8 Nelze-li dosáhnout požadované výšky ústí komína nad střechou podle 6.7.1.2 až 6.7.1.7 z důvodů konstrukčních popř. estetických, lze v odůvodněných případech navrhnout doplněni potřebné výšky ústí         komína komínovým nástavcem podle 6.7.3, nebo použít komínový ventilátor.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6.7.1.9 Na ústí komína nebo svislého kouřovodu s funkcí komína se montuje lapač jisker (3.5.5), jestliže lze          předpokládat úlet jisker z komína (např. při topení dřevem apod.), které by mohly způsobit požár v okolí         komína např. hořlavých povrchů střech nebo jiných hořlavých materiálů v nejbližším okolí (obrázek 10).    Lapač jisker musí být z důvodu kontroly a čištění přístupný a demontovatelný. Doporučuje se montovat            lapač jisker i na komíny volně stojících nebo přistavěných zahradních krbů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6.7.1.10 Jsou-li vjednom komíně spolu s komínovými průduchy i průduchy větrací, nebo vzduchové, musí být      ústí těchto průduchů upraveno tak, aby zabraňovalo vnikání spalin ze sousedních komínových průduchů (nižším vyústěním větracích nebo vzduchových průduchů, nebo jejich vyvedením do boku komínového     pláště, prodloužením komínových průduchů nástavcem apod.). Nejmenší vzdálenost ústi vzduchového      průduchu, větracího průduchu, nebo ústí zadního větrání od roviny střechy je 500 mm.

6.7.2 Krycí deska

6.7.2.1 Krycí deska komína musí být Z materiálů nehořlavých a odolných proti mrazu, povětrnostním vlivům a      účinkům spalin.

Krycí deska se provádí obvykle z monolitického betonu tloušťky nejméně 80 mm, s hladkým povrchem.   Doporučuje se opatřit monolitickou desku ocelovou výztuží.

Prefabrikovaná krycí deska z betonu, kamene nebo keramického materiálu se osazuje do malty. U dělené     krycí desky musí být zajištěno vzájemné spojeni jejích dílů.

Krycí deska může být i z jiných materiálů např. z korozivzdorného plechu nebo z plastu.

6.7.2.2 Vrchní plochy krycí desky se doporučuje vyspádovat směrem k volným okrajům v poměru 1: 15. Pokud     krycí deska komína přesahuje vnější půdorys komínového pláště, má být opatřena okapničkou tak, aby    srážková voda nestékala po povrchu komínového pláště. U komínů s ochranným pouzdrem se doporučuje   část ochranného pouzdra nechat vyčnívat nad krycí desku alespoň o 30 mm, avšak nejvýše 100 mm.

6.7.2.3 U vícevrstvého komína musí konstrukční řešení krycí desky zajistit, aby do mezery mezi komínovým         pláštěm a komínovou vložkou nevnikala srážková voda.

Provedení krycí desky komína musí zabezpečit dilataci komínové vložky v komínovém průduchu. Je-li      ukončena komínová vložka pod krycí deskou, má být mezi krycí deskou a komínovou vložkou dilatační        mezera nejméně:

a) 5 mm na 1 m délky vložky z kovových materiálů;

b) 3 mm na 1 m délky vložky z jiných materiálů než podle a).

Prochází-li komínová vložka krycí deskou, musí být provedena dilatace mezi krycí deskou komína a          komínovou vložkou.

Tyto zásady nemusí být dodrženy, je-li dilatace komínové vložky zajištěna jiným způsobem (např.            pružnou komínovou vložkou). V tomto případě může být komínová vložka pevně spojena s krycí deskou           a vyčnívat až o 100 mm.

Stejné podmínky platí i při modernizaci stávajících komínových průduchů vložkováním, kde mezera mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm musí být překryta např. krycím plechem. Překrytí se řeší     způsobem, který zajistí odvětrávání této mezery (např. obrázek F. 2 v příloze F).

6.7.3 Komínový nástavec

6.7.3.1 Komínový nástavec musí být z materiálů podle 6.3.1 až 6.3.8. U vícevrstvých komínů musí být    komínový nástavec tepelně izolovaný. U jednovrstvých komínů se tato úprava doporučuje.

6.7.3.2 Komínový nástavec má mít stejný průřez jako komínový průduch. Není-li to z technických důvodů            možné, musí mít alespoň stejnou plochu průřezu. Osazuje-li se komínový nástavec s jiným tvarem průřezu než má komínový průduch, musí být přechod mezi různými tvary průřezu proveden pozvolna, v délce        rovnající se nejméně dvojnásobku největšího rozměru světlého průřezu komínového nástavce. Osa           komínového nástavce musí být totožná s prodlouženou osou komínového průduchu (obrázek F. 1 v příloze             F).

6.7.3.3 Hloubka osazení komínového nástavce je závislá na konstrukci komína a výšce nástavce.

6.7.3.4 Komínový nástavec se nesmí osazovat na komín, který se vymetá vymetacím otvorem podle

8.2.4. Je-li však osazení nástavce nutné, musí se vymetací otvor zrušit a provést takové úpravy, aby mohl být vymetán ústím komínového nástavce.

Tato podmínka neplatí, jestliže je komínový nástavec pevně ukotven k průběžné a celistvé komínové         vložce (např. přinýtováním ke kovové vložce).

POZNÁMKA Toto ustanovení má odstranit nebezpečí, že při čištění komínového průduchu z vymetacího otvoru     dojde k vyražení nástavce a jeho pádu na střechu budovy popř na terén. Jestliže je zakotvení nástavce tak        dokonalé, že k tomuto nebezpečí nemůže dojít, podmínku prvního odstavce tohoto článku není nutné        dodržet

6.7.4 Spalinové ventilátory

6.7.4.1 Ve spalinové cestě nebo na ní mohou být namontovány spalinové ventilátory podporující odtah spalin        (5.4.1). Přitom je nutné dodržovat následující podmínky:

— u plynových a olejových spotřebičů paliv musí být zajištěno propojení ventilátoru a spotřebiče tak, aby             došlo k zablokování spotřebiče pro případ selháni ventilátoru. Vzájemné propojení u plynových           spotřebičů a ventilátorů má být autorizováno výrobcem;

— u spotřebičů spalujících pevná paliva s mechanickou nakládkou, se při poruše ventilátoru rovněž           vypne spalování. Spalinová cesta musí mít po odpojení ventilátoru ještě tolik podtlaku, aby mohl být zbytek spalin ze spotřebiče a spalinové cesty bezpečně odveden do volného ovzduší;

— u rychle regulovatelných topenišť‘ na pevná paliva, např. s nakládáním do kotle gravitací, může spali-   nová cesta s přirozeným tahem, při poruše ventilátoru, odvést jen minimální hlavní proud spalin.

Ventilátor smí vytvořit ve spalinové cestě přetlak pouze v případě, že je komín a/nebo kouřovod označen    pro přetlakový provoz (tlaková třída P1, P2 nebo Hl, H2). U komínů, které jsou určeny pro podtlakový    provoz (tlaková třída Nl, N2), musí být ventilátor umístěn tak, aby nemohl vytvořit ve spalinové cestě      přetlak (obvykle v ústi komínového průduchu).

Ventilátor na spalinové cestě musí zajistit bezpečný odvod spalin do volného ovzduší za všech     provozních podmínek připojených spotřebičů paliv a místně obvyklých povětrnostních podmínek.

Osazení ventilátoru a připojovacích prvků musí umožňovat jednoduchou údržbu. Technická data   ventilátoru musí být uvedena na výrobním štítku ventilátoru.

Pokud je to technicky nutné, musí mít ventilátor vlastní konstrukční podpěru. Přídavné konstrukční          zatížení spalinové cesty musí být zohledněno v jejím konstrukčním návrhu.

6.7.5 Komínová lávka

6.7.5.1 Komínová lávka se zřizuje podle způsobu vymetání komína ve výši:

a) 650—750 mm pod ústím komínového průduchu při vymetání ústím;

b) 800 mm až 1 200 mm pod vymetacím otvorem při vymetání průduchu vymetacím otvorem.

6.7.5.2 Komínová lávka musí mít šířku pochůzné plochy nejméně 250 mm (v souladu s 5.2 ČSN EN 516:2006) s přístupy podle 6.7.5.4. V případě provedení pochůzné plochy ze dřeva musí mít komínová lávka na straně     odvrácené od plochy střechy ocelové zábradlí vysoké 1 000 mm. Ve výšce 500 mm od úrovně dřevěné       pochůzné plochy musí mít zábradlí vodorovnou tyčovou výplň. Průchozí šířka mezi zábradlím a    komínem nebo jinou konstrukcí má být 600 mm, ale nesmí být menší než 400 mm. Pochůzná plocha musí             být na straně přivrácené ke střeše nejméně 100 mm nad odtokovou plochou střešní krytiny (obrázek 11).     Komínové lávky, které zároveň slouží jako přístupové komunikace mezi jednotlivými komínovými     tělesy, musí být vždy opatřeny zábradlím. Způsob kotvení komínové lávky má být posouzen statickým     výpočtem.

6.7.5.4 Přístup ke komínové lávce musí být bezpečný. Pro přístupovou komunikaci platí 8.2.4.3. Pro překonání     výškových rozdílů větších než 600 mm, zejména u přístupů k výlezům na střechu, musí být k dispozici     alespoň bezpečné žebříky (průmyslově vyráběné).

6.7.5.5 Komínové lávky se nemusí zřizovat, jestliže je přístup k ústí komínového průduchu nebo k vymetacímu     otvoru zajištěn jiným způsobem, např. výlezem na střechu velikosti nejméně 550 mm x 550 mm ve      vzdálenosti do 600 mm od líce komínového tělesa (obrázek F. 4 v příloze F). Pro přístup k ústí a             překonání výškových rozdílů platí 8.2.4.3.

6.7.5.6 Přistup ke komínové lávce může být také řešen certifikovanými a schválenými nášlapnými stupni (ČSN      EN 516), které jsou součástí výrobního programu odborných firem dodávajících a montujících střešní krytiny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7 Navrhování a provádění kouřovodů

7.1 Všeobecné požadavky

7.1.1 Kouřovody jsou nedílnou součástí spalinové cesty (viz kapitola 5). Kouřovody se navrhují tak, aby tlaková    ztráta kouřovodu byla co nejmenší.

7.1.2 Kouřovod připojovaný na komín s přirozeným komínovým tahem (3.10.1) má být krátký, se stoupáním ve    směru proudění spalin, které by mělo být nejméně 5 % (3°).

POZNÁMKA Připojení kouřovodu do připojovací tvarovky má být šikmé, ve směru toku spalin. V poznámce k     4.2.6.2 ČSN EN 12391-1:2005 je uvedeno, že vstupní úhel kouřovodu do sopouchu nemá být větši než 45°. Tato podmínka není v řadě případů uskutečnitelná, proto je pouze doporučující. Toto šikmé napojení             zmenšuje tlakovou ztrátu a je proto vhodné zejména u komínů s přirozeným komínovým tahem a malou   účinnou výškou.

7.1.3 Kouřovod, označený jako vhodný pro mokrý provoz, musí mít sklon umožňující odtékání kondenzátu. POZNÁMKA Doporučený sklon min. 5 % (3°) Od vodorovné roviny.

7.1.4 Kouřovod má být navržen tak, aby proudění spalin v průduchu kouřovodu bylo plynulé. Kouřovod nesmí      mít náhlé změny velikosti a tvaru průřezu ani kouty, ve kterých by se mohly hromadit spaliny. Změny    směru kouřovodu mají být provedeny v tupém, nejvýše v pravém úhlu, na vnější straně zaobleny poloměrem rovnajícím se alespoň vnitřnímu průměru nebo šířce kouřovodu. Kouřovod v sopouchu nesmí   zasahovat do komínového průduchu a zmenšovat jeho průřez.

7.1.5 Rozvinutá délka kouřovodu připojovaného do komína s přirozeným tahem by neměla být delší než jedna        čtvrtina účinné výšky komína a současně by kouřovod neměl být delší než 3m. Samostatný kouřovod            delší než 2m se tepelně izoluje, ale doporučuje se izolovat i kratší kouřovod, pokud by jeho teplota           nepříznivě ovlivňovala okolí nebo proto, aby se u spotřebičů s nízkou výstupní teplotou spalin        nesnižovala teplota spalin v sopouchu. Společný kouřovod se izoluje vždy

7.1.6 Kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby zajišt‘ovaly požadovanou těsnost, stabilitu a pevnost.      Kouřovody musí být kontrolovatelné a čistitelné. Nerozebíratelné kouřovody musí být opatřeny        odpovídajícím počtem čisticích nebo kontrolních otvorů, rozmístěných po celé délce kouřovodu. Otvory    mají být v místech směrových změn kouřovodů a ve vzdálenostech nejvýše 6 m délky (měřeno       vodorovně). Pokud se čištění a kontrola provádí po demontáži kouřovodu, musí se demontáž provádět       podle pokynů výrobce nebo spotřebiče.

POZNÁMKY

1 Pokyny výrobců na demontáž kouřovodu musí být k dispozici u majitele, správce nebo uživatele            spotřebiče paliv napojeného na tuto spalinovou cestu

2 Pro kouřovody na pevná a kapalná paliva se zřizují čisticí otvory. Jejich provedeni musí odpovídat         podmínkám 8.2.6.2 a 8.2.6.3

3 Pro kouřovody na plynná paliva se zřizují kontrolní otvory. Jejich provedení musí odpovídat     podmínkám podle 8,2 3

4 Čisticí a kontrolní otvory na kouřovodech se uzavírají podle 6.6.2.2.

7.1.7 Pro materiály kouřovodů platí stejné podmínky jako pro komíny v kapitole 6.3. Tloušt‘ky a druhy   kovových materiálů používaných na výrobu kouřovodů musí být voleny s ohledem na druh paliva     připojeného spotřebiče, dle tabulky A.3 a A.4.

7.1.8 Pro materiály kouřovodů z jiných než kovových materiálů (keramických nebo z plastů) platí 6.3.12 a             6.3.13.

7.1.9 Pokud je kouřovod veden stěnou uvnitř požárního úseku nebo obvodovou stěnou objektu, musí se použít       prostup stěnou — konstrukční díl umožňující prostup kouřovodu stavební konstrukcí stěny tak, aby byla        zajištěna dilatace kouřovodu a minimální odstup Od hořlavých materiálů.

7. 1. 10 Pro stanovení nejmenší vzdálenosti hořlavých materiálů od kovových kouřovodů platí podmínky uvedené   v 4.2.6.4.3 ČSN EN 12391-1:2005.

7.2 Samostatné kouřovody

7.2.1 Samostatné kouřovody odvádějí spaliny Od jednoho spotřebiče. Obvykle se navrhují a provádějí z    plechových trub kruhového průřezu. Způsob ukotvení kouřovodů a zajištění spoje určuje výrobce.

Samostatný kouřovod může být také proveden z pružné kovové hadice z materiálu podle tabulky A.4.        V tomto případě nesmi mít rozvinutou délku větší než 1 500 mm a musí být zajištěn proti samovolnému          vysunutí ze sopouchu a spalinového hrdla spotřebiče. Kouřovod v tomto provedení nesmí být zabudován   do prostoru, kde nelze provádět jeho kontrolu.

7.2.2 Svislá část kouřovodu, spotřebiče na plynná paliva podle 3.12.3, musí mít nad přerušovačem tahu délku        nejméně 400 mm-obrázek 13.

7.2.3 Průřez průduchu kouřovodu nesmí být větší než průřez komínového průduchu a nesmí se směrem ke komínu zužovat. Prokáže-li se výpočtem, že průřez průduchu kouřovodu a komína může být menší než          průřez spalinového hrdla spotřebiče, zmenší se průřez kouřovodu bezprostředně za spalinovým hrdlem        spotřebiče krátkým náběhem nebo skokem.

7.2.4 Kouřovod zděný nebo vysekaný do zdiva musí být uvnitř hladký, dobře vyspárovaný nebo omítnutý, popř.    opatřený ochranným pouzdrem odolným proti účinkům spalin. Kouřovod musí být chráněn proti

pronikání vody nebo vlhkosti.

7.3 Společné kouřovody

7.3.1 Společné kouřovody se navrhují a provádějí pro připojení spotřebičů ke společnému komínu.

7.3.2 Průřez průduchu společného kouřovodu se má plynule zvětšovat tak, aby v každém místě velikost průřezu      odpovídala množství protékajících spalin. Lze navrhnout i jiné řešení, např. společný kouřovod s   konstantním průřezem, jehož velikost bude odpovídat celkovému množství odváděných spalin od             připojených spotřebičů. Zaústění samostatných kouřovodů od jednotlivých spotřebičů v provedení B      připojovaných do společného kouřovodu musí být šikmé, ve směru toku spalin. U spotřebičů v provedení C se tato úprava doporučuje.

7.4 Svislé kouřovody s funkcí komína

7.4.1 V technicky odůvodněných případech může být spalinová cesta podle 3.1 nahrazena svislým kouřovodem s     funkcí komína (3.9.4) podle 7.4.2 až 7.4.5. Svislý kouřovod s funkcí komína lze použít pouze u             spotřebičů, které mají spalinové hrdlo se svislou osou (obrázek 12).

POZNÁMKY

1 Technicky odůvodněným případem je např. spotřebič situovaný v nejvyšším podlaží, kde při odvodu      spalin kouřovodem a komínem by byla účinná výška komína nedostatečná.

2 V 4.2.6.2 ČSN EN 12391-1:2005 je uvedeno, že kouřovod nesmí být veden stropní konstrukcí do         půdních prostor, případně dalším požárním úsekem Toto neplatí pro svislé kouřovody s funkci komína   podle 7.4, při dodržení 6.5.1, 6.5.2,  6.5.5.

Svislý kouřovod nemá být odkloněný Od svislice. V technicky odůvodněných případech může mít svislý   kouřovod jeden odklon podle 6.4.3. V tomto případě musí být ale zajištěna kontrola průduchu v místě            odklonu např. vymetacím nebo kontrolním otvorem, při dodrženi podmínek 8.2.3 a 8.2.4.

7.4.2 Svislý kouřovod musí být proveden z materiálů podle 6.3. a musí splňovat ustanovení 6.5.1, 6.5.2 a 6.5.5.   Na jeho ústi se osazuje komínová hlavice, která omezuje pronikání srážkové vody do průduchu (např.   Meidingerova deska), kromě svislých kouřovodů v provedení Hl a H2.

7.4.3 Svislý kouřovod určený pro odvod spalin přirozeným tahem od otevřených spotřebičů na plynná paliva          musí být vícevrstvý. Musí odvádět spaliny v suchém provozu a nesmí být vyšší než 5 m. U uzavřených       spotřebičů a spotřebičů, které vytváří přetlak na spalinovém hrdle (např. přetlakovým ventilátorem) je        výška svislého kouřovodu limitována technickými možnostmi spotřebiče a teplotou spalin.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7.4.4 V technicky odůvodněných případech lze na svislý kouřovod připojit také krb s uzavíratelným ohništěm na     pevná paliva (ČSN 73 4230), který je konstrukčně přizpůsoben pro výběr popela a sazí, např. popelníkem, nebo k tomu zvlášť určenými vybíracími dvířky. Svislý kouřovod nesmí být vyšší než 8,0     m, musí být vícevrstvý a musí být kontrolovatelný a čistitelný vymetacím otvorem podle 8.2.4, nebo     ústím z komínové lávky. Vymetací otvor má být také nad spalinovým hrdlem krbu případně nad podlahou             vyššího podlaží, aby se dalo bezpečně zkontrolovat napojení svislého kouřovodu na spalinové hrdlo krbu   a provést čištění a kontrolu komínového průduchu.

POZNÁMKA Technicky odůvodněným případem může být např. uzavíratelný krb dodatečně montovaný do           stavby, kde není komín. Neměla by to být novostavba, kde je možné odvod spalin vyřešit v projektové   dokumentaci komínem a kouřovodem.

7.4.5 Pro výšku vyústěni svislých kouřovodů nad střechou budovy a vzdálenost od sousedních budov platí            6.7.1.1 až 6.7.1.8.

8 Spalinová cesta

8.1 Požární odolnost spalinové cesty

Instalovaná spalinová cesta musí dosáhnout (požární) odolnosti proti ohni (Z vnějšku ven) požadovanou     pro specifické části budovy přes které prochází. Požadovaná požární odolnost proti ohni musí být         klasifikována třídou ve smyslu El podle 7.5.10.4 EN 13501-2:2004. Toho může být dosaženo následovně:

— spalinová cesta má sama požadovanou požární odolnost;

— spalinová cesta je vestavěna do šachty, jejíž stěny mají požadovanou požární odolnost (například                      nehořlavé opláštění);

— spalinová cesta společně s opláštěním jako celek mají požadovanou požární odolnost.

8.2 Otvory ve spalinové cestě

8.2.1 Všeobecně

V komínovém plášti, komínové vložce a v kouřovodu musí být k dispozici dostatečný počet otvorů pro     kontrolu a čištění spalinové cesty po celé její délce Od spalinového hrdla spotřebiče po ústí komína.     Přístup pro čištění spalinové cesty je možné zajistit i prostřednictvím explozní klapky, spojky, spotřebiče apod.

Umístění kontrolních, čistících, vymetacích a měřících otvorů je dovoleno pouze v místech, kde není        nebezpečí požáru nebo exploze.

Do komínového pláště, komínové ožky a kouřovodu se navrhují otvory podle 8.2.2 až 8.2.7 kromě otvorů             předepsaných výrobcem spotřebiče, připojovaného na komín. Jestliže je přístup pro kontrolu a čištění        spalínové cesty umožněn demontáží komínové tvarovky nebo kouřovodu, musí se provádět podle pokynů výrobce komínu nebo spotřebiče.

POZNÁMKA Pokyny výrobců na demontáž komínové tvarovky nebo kouřovodu musí být k dispozici u    majitele, správce nebo uživatele spotřebiče paliv napojeného na tuto spalinovou cestu.

8.2.2 Sopouchy

8.2.2.1 Sopouchy mají být co nejkratší a přímé. Nesmí mít větší průřez, než je světlý průřez komínového průduchu, do kterého ústí.

8.2.2.2 Sopouch komínové vložky (zejména kovové) musí být konstrukčně vyřešen tak, aby kondenzáty spalin       nebo srážková voda nevnikaly sopouchem do kouřovodu a připojeného spotřebiče, kromě případů, kde jsou kondenzáty spalin odváděny otvorem v kouřovodu.

8.2.2.3 Ústí-li do jednoho komínového průduchu komína více sopouchů, nesmí být jejich vzájemná svislá             vzdálenost menší než:

a) 300 mm, pokud je vodorovný úhel mezi sopouchy menší než 90°;

b) 600 mm, pokud je vodorovný úhel mezi sopouchy větší než 90°.

8.2.2.4 Je-li sopouch jednovrstvého zděného komína vytvořen ochranným pouzdrem, nesmí ochranné pouzdro         sopouchu přesahovat do komínového průduchu, aby se nezmenšil průřez komínového průduchu. Stejná           podmínka platí i pro připojovací tvarovky nebo individuální připojení sopouchu do komínové vložky.

8.2.2.5 Sopouch, do kterého není připojen spotřebič, musí být uzavřen ucpávkou a víkem z nehořlavého    materiálu.

8.2.3 Kontrolní otvory

8.2.3.1 Kontrolní otvory se navrhují pro komíny a kouřovody odvádějící spaliny od spotřebičů na plynná paliva.    U komínů se navrhují tak, aby jimi bylo možné bezpečně kontrolovat a čistit prostor kondenzátní jímky   podle 6.6.1.2 a)c). Nelze-li kontrolovat a čistit z jeho ústí, navrhují se kontrolní otvory nad střechu           budovy nebo do půdního prostoru. Pro tyto případy platí 8.2.4.1 a pro přístupovou komunikaci 8.2.4.3.

V odůvodněných případech může být svislý a přímý komínový průduch od spotřebičů na plynná paliva      kontrolován a čištěn pouze kontrolním otvorem nad půdicí.

Pro kontrolní otvory v kouřovodech platí 7 1.6.

8.2.3.2 U přetlakových komínů, kde je kouřovod připojen do komínového průduchu patním kolenem, se musí        umístit kontrolní otvor na přístupném místě v kouřovodu, co nejblíže komínového průduchu, nebo nad     patním kolenem v komínovém průduchu.

Doporučuje se zřídit kontrolní otvory i na vývodu spalin při odvodu spalin stěnou fasády do volného         ovzduší.

8.2.3.3 Nejmenší velikost kontrolního otvoru se volí podle velikosti komínových průduchů min. takto

a) do průměru komínového průduchu 90 mm je velikost kontrolního otvoru 40 mm x 70 mm;

b) Od průměru 90 mm do 150 mm je velikost kontrolního otvoru 90 mm x 140 mm;

c) u komínových průduchů větších než 150 mm nemá mít kontrolní otvor menší plochu než 0,028 m²,      jeho šířka nemá být menší než 120 mm a jeho výška menší než 180 mm.

Kontrolní otvor může být také kruhový, nebo oválný. Jeho velikost nesmí být menší než světlý rozměr      komínové vložky do světlosti 200 mm. Od světlosti 200 mm, je tato velikost minimální.

POZNÁMKA U systémových komínů se může velikost kontrolních otvorů odchýlit Od 8.2.3.3, ale výrobce          musí zajistit, že bude možné provést kontrolu a čištění spalinové cesty bezpečně (např. postupem podle          technologického návodu nebo dodávkou čistícího zařízení)

8.2.3.4 Kontrolní otvor může být v odůvodněných případech nahrazen otvorem pro osazení regulátoru        (omezovače) tahu, otvorem pro montáž spalinové klapky apod., je-li toto zařízení vyrobeno jako      demontovatelné, po zpětné montáži se nezhorší funkce zařízení a velikost tohoto otvoru odpovídá požadavkům na kontrolní otvor podle 8.2.3.3.

8.2.3.5 Kontrolní otvor se uzavírá podle 6.6.2.2.

8.2.4 Vymetací otvory

8.2.4.1 Vymetací otvory se navrhují u komínových průduchů na kapalná a pevná paliva, které nelze vymetat           přímo ústím komína. Vymetací otvory se umísťují nad střechu budovy nebo do půdního prostoru, ve         kterém bude možné vymetání komínů provádět. Půdice vymetacího otvoru má být nejméně 600 mm a       nejvíce 1200 mm nad podlahou. Vymetací otvor smí být ve vzdálenosti nejvýše 6 m od ústí komínového           průduchu. Pro komínový nástavec platí 6.7.3.

8.2.4.2 Vymetací otvor nemá mít u žádného průduchu menší plochu než 0,028 m2. Šířka vymetacího otvoru          nemá být menší než 120 mm a výška menší než 180 mm. Prostory v okolí vymetacího otvoru musí být upraveny podle 8.2.5.9.

8.2.4.3 Světlá výška přístupové komunikace k vymetacímu otvoru a prostoru před ním nesmí být menší než 1        700 mm. Vnitřní prostor, ve kterém je vymetací otvor umístěn, musí být osvětlen.

8.2.4.4 Vymetací otvor musí být uzavřen podle 6.6.2.1, 6.6.2.3 a6.6.2.4. Je-li vymetací otvor umístěn nad            šikmou střechou, musí být uzavřen plechovými komínovými dvířky, jejichž křídla jsou na závěsech.

8.2.4.5 Vymetací otvory v obytné půdní vestavbě mají být umístěny na chodbě, schodišti nebo v místnosti            příslušenství (předsíň, komora, koupelna, WC).

8.2.5 Vybírací otvory

8.2.5.1 Vybírací otvory se navrhují u komínů průběžných i podlažních pro spotřebiče na pevná a kapalná paliva,      vždy v úrovni půdice komínového průduchu.

8.2.5.2 Vybírací otvor u komínového průduchu úzkého a středního nemá mít menší plochu než

0,028 m². Šířka vybíracího otvoru nemá být menší než 120 mm a výška menši než 180 mm. U    komínového průduchu průlezného je nejmenší velikost vybíracího otvoru 450 mm x 600 mm.

8.2.5.3 Vybírací otvor průběžného komína nebo komína se společným sběračem musí být umístěn v nejnižším       podlaží na vhodném a přístupném místě (chodba, schodiště apod.) a musí být uzavřen podle

6.6.2.1, 6.6.2.3 a 6.6.2.4.

8.2.5.4 Nelze-li umístit vybírací otvor podlažního komína na chodbě, schodišti nebo jiném vhodném místě            společných prostorů objektu, lze jej umístit do místností příslušenství (do předsíní, komor, koupelen,            záchodů) toho bytu, ke kterému náleží. Vybírací otvor by neměl být umístěn v obytných místnostech,       zejména ne v ložnici nebo dětském pokoji.

8.2.5.5 Vybírací otvory nesmí být umístěny ve shromažďovacích prostorách podle ČSN 73 0831 a ani v    prostorách, kde se nacházejí hořlavé plyny a kapaliny či potraviny. Nemají se umist‘ovat v prostorech,   kde jsou chována hospodářská zvířata. V kotelně nebo v garáži rodinného domku vybírací otvory být         mohou.

8.2.5.6 Půdice vybíracího otvoru má být nejméně 300 mm a nejvíce 1 000 mm nad podlahou, kromě vybíracích     otvorů podlažního komína, kde se povoluje zmenšit vzdálenost půdice vybíracího otvoru od podlahy na       100 mm, nelze-li získat dostatečnou neúčinnou výšku tohoto průduchu jinak.

8.2.5.7 Jestliže je vzdálenost mezi komínovými dvířky vybíracího otvoru a komínovým průduchem větší než 300   mm (u komínového průduchu úzkého a středního dle 4.2.1), velikost vybíracího otvoru se zvětší tak, aby            bylo možné vyčistit půdici komínového průduchu bezpečně.

8.2.5.8 Spojovat dva nebo několik komínových průduchů společným vybíracím otvorem je zakázáno. Lze to          připustit s funkčními výsuvnými uzávěry pouze u stávajících komínů se společným sběračem.

8.2.5.9 Podlaha kolem vybíracích otvorů má být nehořlavá nebo s nehořlavou povrchovou úpravou do       vzdálenosti nejméně 600 mm od povrchu komína a do vzdálenosti 300 mm od vnější hrany komínových          dvířek na obě strany. Požární bezpečnost při vybírání sazí může být zajištěna i jiným způsobem.

8.2.6 Čisticí otvory

8.2.6.1 Čisticí otvory se navrhují do komínového průduchu pro technologické spotřebiče na pevná a kapalná           paliva (např. udírny), jejichž spaliny obsahují nečistoty ulpívající na stěnách komínového průduchu (např.           dehet). Umísťují se do každého podlaží, kterým komín prochází, aby bylo možné pevné usazeniny z          komínového průduchu odstraňovat např. mechanicky.

8.2.6.2 Čisticí otvor u komínového průduchu úzkého a středního nemá mít menší plochu než 0,028 m2. Šířka        čisticího otvoru nemá být menší než 120 mm a výška menší než 180 mm. U komínového průduchu       průlezného je nejmenší velikost čisticího otvoru 450 mm x 600 mm.

8.2.6.3 Čisticí otvory pro kouřovody mohou být také kruhové nebo oválné. Jejich velikost nesmí být menší než     světlý rozměr kouřovodu do světlosti 200 mm. Při světlosti větší než 200 mm je tato velikost minimální.

8.2.6.4 Čisticí otvory musí být umístěny tak, aby byly dobře přístupné pro kontrolu a čištění komínového             průduchu. Musí být uzavřeny podle 6.6.2.1, 6.6.2.3 a 6.6.2.4. Pro přístupovou komunikaci platí 8.2.4.3.

8.2.7 Měřicí otvory

8.2.7.1 Pro odběr plynných vzorků spalin (měření spalin 8)) musí být do spalinové cesty zabudován tlakově           těsný zkušební konstrukční díl, kromě případů uvedených v poznámce tohoto článku. Tento díl se         doporučuje zabudovat do kouřovodu ve vzdálenosti max. dvojnásobku vnitřního průměru kouřovodu od     spalinového hrdla spotřebiče, a pokud je požadováno, opatřit jej objímkou pro upevnění termočlánku.

POZNÁMKA V kouřovodu spalinové cesty podtlakové, pro spotřebiče do jmenovitého výkonu 200 kW (malé        zdroje znečišťování lze zajistit odběr plynných vzorků spalin vyvrtáním otvoru do kouřovodu o světlosti 9 mm až 12 mm pro měřící sondu analyzátoru spalin. Těsnění sondy v měřícím otvoru je zajištěno těsnící             kuželkou, která je příslušenstvím analyzátoru spalin. Otvor pro odběr plynných vzorků se uzavírá   kovovým uzávěrem nebo se přelepí samolepicí páskou z Al fólie, která vyhoví provozní teplotě povrchu             kouřovodu.

8.2.7.2 Pro střední, velké a zvláště velké zdroje znečišťování[8] se do místa měření na kouřovodech montují odběrové příruby podle projektové dokumentace.

8.3 Regulační klapky ve spalinové cestě

8.3.1 Kouřovody otevřených spotřebičů na plynná paliva s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu se             doporučuje opatřit spalinovou klapkou (3.8.2) podle obrázku 13. Spalinová klapka musí být dodána jako       součást spotřebiče nebo funkčně propojená se spotřebičem.

8.3.2 Do spalinové cesty kotlů na pevná paliva nebo kotlů na kapalná a plynná paliva s přetlakovým hořákem,        kde je zaručeno, že na hrdle spotřebiče není přetlak, se doporučuje montovat regulátor (omezovač) tahu            (3.8.4) podle obrázku 13, kterým se vyrovnává komínový tah ve spalinové cestě. Výpočet spalinové cesty s regulátorem tahu se posuzuje podle kapitoly 5. U regulátoru tahu musí být umožněna aretace jeho     nastavení a musí mít polohu min. nastavení nebo otevření podle pokynů výrobce spotřebiče.

8.3.3 Předepisuje-li to výrobce kotlů nebo technologických spotřebičů na plynná paliva, montují se do spalinové     cesty explozní klapky (3.8.3), podle technologických pokynů výrobce. Explozní klapka musí být ve         stejném úseku jako je spotřebič, musí být kontrolovatelná a musí se automaticky vracet do základní

polohy.

8.4 Přídavná zařízení ve spalinové cestě

8.4.1 Tlumič hluku

Pokud je do spalinové cesty instalován tlumič hluku, musí být jeho tlaková ztráta zahrnuta do výpočtu

spalinové cesty. Tlumič hluku musí mít vlastní nosnou konstrukcí podle požadavků výrobce.

8.4.2 Odlučovač popílku

Pokud je do spalinové cesty instalováno odlučovací nebo odprašovací zařízení, musí být jeho tlaková        ztráta zahrnuta do výpočtu spalinové cesty. Toto zařízení musí mít vlastní nosnou konstrukcí podle     požadavků výrobce.

8.4.3 Sprcha a chladič spalin

Pokud je do spalinové cesty zařazeno zařízení pro sprchování nebo chlazení spalin (výměník tepla), musí    být do výpočtu spalinové cesty zahrnuty jak změny objemu média, tak jejich tlaková ztráta. Tato zařízení          musí mít vlastní nosnou konstrukci, pokud to jejich výrobce požaduje.

8.4.4 Kompenzátor

Pokud je do spalinové cesty instalován jeden nebo více kompenzátorů, musí být jejich tlaková ztráta         zahrnuta do výpočtu spalinové cesty. Je-li to nutné, musí mít toto zařízení nosnou konstrukci podle    požadavků výrobce.

9 Připojování spotřebičů

9.1 Všeobecně

9.1.1 Spotřebiče se připojují kouřovodem do komína, který odvádí spaliny nad střechu budovy do volného            ovzduší. V technicky odůvodněných případech lze volit odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší   podle kapitoly 10.

POZNÁMKA Za technicky odůvodněný případ se považuje rekonstrukce bytového domu, ve kterém nejsou            komínová tělesa, nelze postavit komín k fasádě budovy nebo do světlíku, namontovat svislý kouřovod ve     funkci komína nebo společný komín.

9.1.2 Před napojením spotřebiče se musí zjistit, zda klasifikace komína nebo komínové vložky podle ČSN EN        1443:2004 (4.1 až 4.9) odpovídá parametrům nebo požadavkům připojovaného spotřebiče. Do spalinové       cesty, která nemá potřebné parametry pro připojovaný spotřebič se nesmí spotřebič napojit a nesmí být       uveden do provozu.

9.1.3 Do prostoru, ve kterém je umístěn uzavíratelný nebo otevřený spotřebič, musí být zajištěn dostatečný            přívod vzduchu[9], který nesmí být ovlivněn podtlakovým ventilátorem větracího zařízení nebo jiným   způsobem, aby nebyla narušena funkce odvodu spalin Od spotřebiče do volného ovzduší.

9.1.4 Ústřední zdroje tepla a technologické spotřebiče s přetlakovým ventilátorem za spalinovým hrdlem kotle        nebo před sopouchem se musí připojovat do samostatného komínového průduchu tlakové třídy P1 nebo            P2.

9.1.5 Před napojením spotřebičů musí být spalinová cesta ověřena podle kapitoly 5.

9.1.6 Podmínky kapitoly 9 neplatí pro pojistné komíny

9.2 Samostatné komíny

9.2.1 Všeobecně

9.2.1.1 Do samostatného komína se připojuje samostatným kouřovodem pouze jeden spotřebič paliv.

9.2.2 Spotřebiče na pevná paliva

9.2.2.1 Spotřebič na pevná paliva, jehož jmenovitý výkon nepřesahuje 10 kW se považuje za spotřebič lokální.

9.2.2.2 Do samostatného komína má být připojen pouze jeden lokální spotřebič samostatným kouřovodem.

9.2.2.3 Nejmenší dovolená účinná výška komínového průduchu je 5 m. V jednotlivých případech je možno            připojit lokální spotřebič i do komínového průduchu s menší účinnou výškou než 5 m, pokud se prokáže výpočtem spalinové cesty podle kapitoly 5, že je tato výška pro připojovaný spotřebič dostačující.

9.2.2.4 Krby s otevřeným ohništěm musí být připojené samostatným kouřovodem do samostatného komína.          Stejná podmínka platí také pro krby nebo krbová kamna či krbové vložky s uzavíratelným ohništěm, které       mohou být v technicky odůvodněných případech připojené i do svislého kouřovodu s funkcí komína          podle 7.4.4.

9.2.2.5 Spotřebič na pevné palivo se zvláštním způsobem spalování (např. stáložárný spotřebič) se připojuje na       spalinovou cestu, kterou musí podrobněji určit výrobce spotřebiče.

9.2.2.6 Ústřední zdroj tepla a technologický spotřebič na pevná paliva v nových objektech se musí připojovat         samostatným kouřovodem do samostatného komína.

9.2.2.7 Technologický spotřebič, který je určen pro používání i v letních měsících (např. pro ohřev vody), má být   i u stávajících objektů připojen vždy samostatným kouřovodem do samostatného komína.

9.2.2.8 Přirozený komínový tah ve spalinové cestě, do které je připojen ústřední zdroj tepla nebo technologický      spotřebič, má být mechanicky regulovatelný vhodným zařízením ve spalinovém hrdle spotřebiče nebo v             kouřovodu, např. spalinovým hradítkem (3.8.5). Přirozený komínový tah lze regulovat také regulátorem     (omezovačem) tahu (3.8.4), podle 8.3.

9.2.2.9 Zařízení k mechanické regulaci přirozeného komínového tahu ústředního zdroje tepla nebo             technologického spotřebiče, umístěného ve zvláštní místnosti (např. v kotelně, dílně apod.), která se        nachází mimo obytné místnosti, musí umožňovat i v uzavřené poloze průchod spalin do komínového        průduchu v rozsahu 10 % průřezu kouřovodu. V obytných místnostech v rozsahu nejméně 25 % průřezu          kouřovodu.

Tyto průchody musí být v horní polovině průřezu kouřovodu a nesmějí být členěny na více jednotlivých    otvorů

9.2.3 Spotřebiče na kapalná paliva

9.2.3.1 Spotřebič na kapalná paliva, jehož jmenovitý výkon nepřesahuje 10 kW, se považuje za lokální spotřebič.

9.2.3.2 Lokální spotřebič na kapalná paliva má být připojen samostatným kouřovodem do samostatného komína.

9.2.3.3 Pro lokální spotřebiče, připojované do komínů tlakové třídy Nl a N2 platí, že nejmenší dovolená účinná      výška komínového průduchu je 4 m. V jednotlivých případech je možno připojit spotřebič i do         komínového průduchu s menší účinnou výškou než 4 rn, pokud se prokáže výpočtem spalinové cesty        podle kapitoly 5, že je tato výška pro připojovaný spotřebič dostačující.

9.2.3.4 Ústřední zdroj tepla a technologický spotřebič na kapalná paliva s přetlakovým hořákem v nových i            modernizovaných objektech se musí připojovat vždy samostatným kouřovodem do samostatného        vícevrstvého komína.

9.2.3.5 Pro ústřední zdroje tepla a technologické spotřebiče, připojované do komínů tlakové třídy Nl a N2 platí,      že nejmenší dovolená účinná výška komínového průduchu je 4 m. V jednotlivých případech je možno    připojit tyto spotřebiče i do komínového průduchu s menší účinnou výškou než 4 rn, pokud se prokáže      výpočtem spalinové cesty podle kapitoly 5, že je tato výška pro připojovaný spotřebič dostačující.        Ústřední zdroje tepla a technologické spotřebiče, připojované do spalinové cesty tlakové třídy P1 a P2,      mohou mít účinnou výšku komína nižší.

9.2.4 Spotřebiče na plynná paliva

9.2.4.1 Spotřebič na plynná paliva, jehož jmenovitý výkon nepřesahuje 7 kW, se považuje podle této normy za       lokální spotřebič

9.2.4.2 Lokální spotřebič na plynná paliva má být připojen samostatným kouřovodem do samostatného komína

9.2.4.3 Pro lokální spotřebiče, připojované do komínů tlakové třídy Nl a N2 platí, že nejmenší dovolená účinná      výška komínového průduchu je 4 m. V jednotlivých případech je možno připojit spotřebič ido          komínového průduchu s menší účinnou výškou než 4 m, pokud se prokáže výpočtem spalinové cesty        podle kapitoly 5, že je tato výška pro připojovaný spotřebič dostačují. Lokální spotřebiče s přetlakem ve       spalinovém hrdle připojované do spalinové cesty tlakové třídy P1 a P2 mohou mít účinnou výšku komína.

9.2.4.4 Ústřední zdroj tepla a technologický spotřebič na plynná paliva s přetlakovým hořákem v nových   objektech a při modernizaci staveb se musí připojovat vždy samostatným kouřovodem do samostatného        komína, nestanoví-Ii výrobce kotlů jinak.

9.2.4.5 Pro ústřední zdroje tepla a technologické spotřebiče, připojované do komínů tlakové třídy Nl a N2 platí,      že nejmenší dovolená výška komínového průduchu je 4 m. V jednotlivých případech je možné připojit      tyto spotřebiče i ke komínovému průduchu s menší účinnou výškou než 4 m, pokud se prokáže výpočtem spalinové cesty podle kapitoly 5, že tato výška je pro připojovaný spotřebič dostačující. Ustřední zdroje tepla a technologické spotřebiče, připojované do spalinové cesty tlakové třídy P1 a P2, mohou mít             účinnou výšku nižší.

9.2.4.6 Pokud má ústřední zdroj tepla nebo technologický spotřebič na plynná paliva zařízení pro regulaci tahu,       kterým lze zmenšit průtočný průřez pod 25 % průřezu spalinového hrdla spotřebiče nebo kouřovodu, má          být toto zařízení vázáno na zařízení uzavírající přívod paliva tak, aby dalším zmenšováním volného           průřezu byl současně úměrně přivírán přívod paliva a naopak. Toto ustanovení neplatí pro spalinové             klapky podle 8.3.1.

9.3 Společné komíny pro jedno podlaží

9.3.1 Všeobecně

9.3.1.1 Společným komínem pro jedno podlaží, se odvádí spaliny společným kouřovodem nebo samostatnými       kouřovody od více spotřebičů umístěných V jednom podlaží budovy – např. v kotelně (obrázek lba).

9.3.2 Spotřebiče na pevná paliva

9.3.2.1 Je-li nutné připojit více lokálních spotřebičů na pevná paliva (92.21) do společného komína           samostatnými kouřovody, mohou to být nejvýše dva lokální spotřebiče v jednom podlaží.

9.3.2.2 Pro nejmenší dovolenou účinnou výšku komínového průduchu platí 9.2.2.3.

9.3.2.3 Při modernizaci stávajících stavebních objektů, lze v technicky neřešitelných a odůvodněných případech       připojit do společného komína dva ústřední zdroje tepla nebo technologické spotřebiče při dodržení          podmínky, že při provozu jediného, nejmenšího připojeného spotřebiče bude střední rychlost při proudem spalin v komínovém průduchu vetší než  0,5m/ s a že budou splněny všechny výpočtové podmínky podle        kapitoly 5. Toto řešení musí být navrženo a písemně potvrzeno výrobcem spotřebičů.

9.3.2.4 Pro regulaci na spalinové cestě platí 9.2.2.3 a 9.2.2.4.

9.3.3 Spotřebiče na kapalná paliva

9.3.3.1 Je-li nutné připojit více lokálních spotřebičů na kapalná paliva (9.2.3.1) samostatnými kouřovody

do společného komína, mohou to být nejvýše 2 spotřebiče v jednom podlaží.

9.3.3.2 Pro nejmenší dovolenou účinnou výšku komínového průduchu platí 9.3.1.3.

9.3.3.3 Při modernizaci stávajících stavebních objektů, lze v technicky neřešitelných a odůvodněných případech       připojit do společného komína dva ústřední zdroje tepla nebo technologické spotřebiče s přetlakovým       hořákem na kapalná paliva při dodrženi podmínky, že při provozu jediného, nejmenšího připojeného          spotřebiče bude střední rychlost při proudění spalin v komínovém průduchu větší než 0,5 m/s a že budou          splněny všechny výpočtové podmínky podle kapitoly 5. Toto řešení musí být navrženo a písemně             potvrzeno výrobcem spotřebičů.

9.3.4 Spotřebiče na plynná paliva

9.3.4.1 Je-li nutno připojit více lokálních spotřebičů na plynná paliva (9.2.4.1) samostatnými kouřovody do           společného komína, mohou to být nejvýše 2 spotřebiče z jednoho podlaží.

9.3.4.2 Pro nejmenší dovolenou účinnou výšku komínového průduchu platí 9.2.4.3.

9.3.4.3 Ústřední zdroje tepla a technologické spotřebiče na plynná paliva s atmosférickým hořákem a         přerušovačem tahu (otevřené spotřebiče) mohou být připojeny společným kouřovodem do společného           komína. Může to být nejvýše 5 spotřebičů. Výpočet spalinové cesty podle kapitoly 5 se provede při          provozním stavu všech připojených spotřebičů i při provozu pouze jednoho spotřebiče, s nejmenším          uvažovaným jmenovitým výkonem. Při provozu nejmenšího spotřebiče musí být splněna podmínka, že     střední rychlost při proudění spalin v komínovém průduchu bude větší než 0,5 m/s. Současně musí být   splněny všechny ostatní výpočtové podmínky podle kapitoly 5.

9.3.4.4 Pro ústřední zdroje tepla a technologické spotřebiče, připojované do komínů tlakové třídy Nl a N2 platí       9.2.4.5.

9.3.4.5 Při modernizaci stávajících stavebních objektů, lze v technicky neřešitelných a odůvodněných případech       připojit do společného komína dva ústřední zdroje tepla nebo technologické spotřebiče s přetlakovým       hořákem na plynná paliva při dodržení podmínky, že při provozu jediného, nejmenšího připojeného           spotřebiče bude střední rychlost při proudění spalin v komínovém průduchu větší než 0,5 m/s a že budou          splněny všechny výpočtové podmínky podle kapitoly 5. Toto řešení musí být navrženo a písemně             potvrzeno výrobcem spotřebičů.

9.3.4.6 Pokud má ústřední zdroj tepla nebo technologický spotřebič na plynná paliva zařízení pro regulaci tahu,       kterým lze zmenšit průtočný průřez pod 25 % průřezu kouřového hrdla spotřebiče nebo kouřovodu, má          být toto zařízení vázáno na zařízení uzavírající přívod paliva tak, aby dalším zmenšováním volného           průřezu byl současně úměrně přivírán přívod paliva a naopak. Toto ustanovení neplatí pro spalinové             klapky podle 8.3.1.

9.3.4.7 Při provozu společného komína a společného kouřovodu s kaskádovým uspořádáním kotlů pro ústřední       vytápění nebo pro technologické účely, je nutné dodržet technologické pokyny výrobce kotlů a musí být        splněny všechny výpočtové podmínky podle kapitoly 5.

9.4 Společné komíny pro více podlaží

9.4.1 Všeobecně

9.4.1.1 Společnými komíny pro více podlaží, se odvádí spaliny samostatnými nebo společnými kouřovody od       spotřebičů umístěných v jednotlivých podlažích budovy nad sebou, např. v bytových domech (obrázek lbb). Spotřebiče musí být stejné konstrukce a Od jednoho výrobce.

9.4.1.2 Ke společnému komínu se nesmí zároveň připojovat otevřené spotřebiče, které jsou umístěné v      místnostech na závětrné a návětrné straně budovy. Totéž platí i pro uzavřené spotřebiče, pokud by        nasávaly spalovací vzduch z fasády budovy.

9.4.2 Lokální spotřebiče ve dvou podlažích nad sebou

9.4.2.1 Spotřebiče na pevná paliva

9.4.2.1.1 Je-li nutné připojit více lokálních spotřebičů na pevná paliva (9.2.2.1) do společného komína      samostatnými kouřovody, mohou to být nejvýše dva uzavíratelné lokální spotřebiče ze dvou sousedních        podlaží téže užitkové jednotky (např. rodinného domku), při splnění všech výpočtových podmínek podle    kapitoly 5.

9.4.2.1.2 Pro nejmenší dovolenou účinnou výšku komínového průduchu platí 9.2.2.3.

9.4.2.2 Spotřebiče na kapalná paliva

9.4.2.2.1 Je-li nutné připojit více lokálních spotřebičů na kapalná paliva (9.2.2.1) do společného komína    samostatnými kouřovody, mohou to být nejvýše dva uzavíratelné lokální spotřebiče ze dvou sousedních        podlaží téže užitkové jednotky (např. rodinného domku), při splnění všech výpočtových podmínek podle    kapitoly 5.

9.4.2.2.2 Pro nejmenší dovolenou účinnou výšku komínového průduchu platí 9.2.3.3.

9.4.2.3 Spotřebiče na plynná paliva

9.4.2.3.1 Je-li nutno připojit více lokálních spotřebičů na plynná paliva (9.2.4.1) samostatnými kouřovody do        společného komína, mohou to být ve stávajících objektech dva otevřené lokální spotřebiče ze dvou             sousedních podlaží téže užitkové jednotky (např. rodinného domku), při splnění podmínky 5.1.

Pokud nemají tyto spotřebiče spalinové klapky (3.16.2), doporučuje se namontovat spalinové klapky do    kouřovodů obou spotřebičů podle 8.3.1. Obdobně lze připojit i dva uzavřené, lokální spotřebiče.

9.4.2.3.2 Pro nejmenší dovolenou účinnou výšku komínových průduchu platí 9.2.4.3.

9.4.3 Otevřené spotřebiče na plynná paliva komíny s přirozeným komínovým tahem (Nl, N2)

9.4.3.1 Do společného komína pro více podlaží v tlakové třídě Nl, N2 se mohou připojit otevřené spotřebiče s        atmosférickým hořákem na plynné palivo a s přerušovačem tahu do jmenovitého výkonu nejvýše 25 kW.          Spotřebiče musí mít pojistku proti zpětnému tahu.

9.4.3.2 Do společného komína může být připojeno nejvýše 5 spotřebičů v podlažích nad sebou tak, že v jednom     podlaží mohou být připojené nejvýše 2 spotřebiče. Největší jmenovitý výkon spotřebiče nesmí být větší,            než dvojnásobek jmenovitého výkonu nejmenšího připojeného spotřebiče.

9.4.3.3 Pro spalování paliva ve spotřebičích musí být zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu. Podtlak       při nasávání vzduchu k plynovému spotřebiči do doby než je komín v quasistacionárním stavu, nesmí   přesáhnout 4 Pa. Přívod vzduchu nesmí být ovlivněn žádným větracím systémem, např. digestoří.

9.4.3.4 Účinná výška nejvýše připojeného spotřebiče musí být větší než 4 m.

9.4.3.5 Za přerušovačem tahu spotřebiče musí být kouřovod veden svisle, v délce nejméně 0,80 m. Vodorovná       vzdálenost spalinového hrdla spotřebiče od sopouchu nesmí být větší než 1,00 m.

9.4.3.6 V kouřovodu každého spotřebiče má být instalována elektronická spalinová klapka vázaná na chod spotřebiče paliv (pokud je spotřebič mimo provoz, musí být klapka uzavřená).

9.4.4 Otevřené spotřebiče na plynná paliva — komíny s umělým komínovým tahem (Nl, N2)

9.4.4.1 Do společného komína pro více podlaží v tlakové třídě Nl N2 s umělým komínovým tahem, vytvořeným    ventilátorem v ústí komínového průduchu, se mohou připojit otevřené spotřebiče s atmosférickým            hořákem na plynné palivo a s přerušovačem tahu do jmenovitého výkonu nejvýše 25 kW. Spotřebiče         musí mít pojistku proti zpětnému tahu.

9.4.4.2 Rozsah přípustného podtlaku ve spalinové cestě je dán požadovaným odvodem od jednotlivých      spotřebičů. Regulace podtlaku je řízena vhodně umístěným čidlem podtlaku ve spalinové cestě.

9.4.4.3 Počet připojovaných spotřebičů v jednotlivých podlažích je závislý na celkovém výkonu připojených          spotřebičů, provozním režimu, teplotě spalin, výšce komína, výkonu a regulačních schopnostech            komínového ventilátoru. Spotřebiče se připojují samostatnými kouřovody.

9.4.4.4 Pro dosažení přibližně rovnoměrného podtlaku při proměnném průtoku spalin je ventilátor v ústi komína     regulován změnou otáček, regulátorem (omezovačem) tahu nebo oběma způsoby regulace. Vyrovnání            podtlaku v komínovém průduchu bývá doplněno směšovací klapkou pro přívod vzduchu do komínového   průduchu v patě komína.

 

9.4.5 Uzavřené spotřebiče na plynná paliva — podtlakové komíny (Nl, N2)

9.4.5.1 Do společného komína pro více podlaží v tlakové třídě Nl, N2 se mohou připojit uzavřené spotřebiče na      plynné palivo do jmenovitého výkonu nejvýše 30 kW.

9.4.5.2 Do společného komína může být připojeno nejvýše 10 spotřebičů v podlažích nad sebou tak, že V jednom podlaží mohou být připojeny nejvýše 4 spotřebiče. Největší jmenovitý výkon spotřebiče nesmí být větší, než dvojnásobek jmenovitého výkonu nejmenšího připojeného spotřebiče.

9.4.5.3 Společný komín musí být navržen tak, aby bylo vyloučeno vzájemné ovlivňování funkce spotřebičů.

9.4.5.4 Společný komín pro více podlaží je obvykle řešen jako vzduchospalinový systém (3.3.5).

9.4.5.5 U společných komínů se soustředným ale i paralelním vedením přívodu spalovacího vzduchu z      venkovního prostředí a odvodu spalin ze spotřebiče do volného ovzduší se vzduchový a komínový     průduch spojuji otvorem pro tlakové vyrovnání. Otvor pro tlakové vyrovnání se obvykle umisťuje ve        vzdálenosti 3 až 4 průměry komínového průduchu pod nejníže umístěným sopouchem.

9.4.5.6 Kouřovod a vzduchové potrubí pro přívod spalovacího vzduchu do spotřebiče jsou nejčastěji řešeny jako      soustředný systém. Přívod spalovacího vzduchu do spotřebiče může být řešen také odděleně, napojením             vzduchového potrubí na společný vzduchový průduch. Je možný i samostatný přívod spalovacího             vzduchu pro jednotlivé spotřebiče vzduchovým potrubím přímo z venkovního prostředí.

9.4.5.7 Kouřovody a vzduchové potrubí musí být v sopouchu a ve spalinovém hrdle spotřebiče upevněny   vzduchotěsně.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9.4.5.8 Komínový průduch společného komína musí být vyvedený výš nežli je vývod přívodu vzduchu, který        bývá obvykle situován do strany. Nasávání vzduchu nesmí být ovlivněno výstupem spalin z komínového    průduchu. Pro výšku vzduchového průduchu nad střechou platí 6.7.1.10.

9.4.6 Uzavřené spotřebiče na plynná paliva — přetlakové komíny (P1, P2)

9.4.6.1 Do společného komína pro více podlaží v tlakové třídě P1, P2 se mohou připojit uzavřené spotřebiče na      plynné palivo do jmenovitého výkonu nejvýše 30 kW.

9.4.6.2 Do společného komína může být připojeno nejvýše 5 spotřebičů v podlažích nad sebou tak, že v jednom     podlaží mohou být připojeny nejvýše 2 spotřebiče. Největší jmenovitý výkon spotřebiče nesmí být větší,            než dvojnásobek jmenovitého výkonu nejmenšího připojeného spotřebiče.

9.4.6.3 Společný komín musí být navržen tak, aby bylo vyloučeno vzájemné ovlivňování funkce spotřebičů

9.4.6.4 Spalinová cesta se provádí podle dokumentace výrobce spotřebičů.

 

 

 

10 Odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší

 

10.1 Všeobecně

10.1.1 Odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší lze navrhnout a provést v technicky odůvodněných případech (9.1.1), pouze pro spotřebiče na plynná paliva v provedení B s hořákem s nuceným přívodem        spalovacího vzduchu nebo s nuceným odvodem spalin a pro spotřebiče na plynná paliva v provedení C.     Spotřebiče paliv nesmí překročit mezní přípustnou koncentraci NO podle tabulky 9, nebo mezní hodnotu         stanovenou příslušnou územní vyhláškou.

10.2 Spotřebiče do jmenovitého výkonu 7 kW

10.2.1 Při odvodu spalin stěnou fasády do volného ovzduší musí být dodržena vzájemná vzdálenost

mezi vyústěními nejméně: 2,00 m ve vodorovném směru; 2,50 m ve svislém směru.

10.2.2 Vyústění je možné provést pod spodním okrajem (parapetem) otevíratelné části okna i nejmenší svislé          vzdálenosti 0,30 m.

10.3 Spotřebiče jmenovitého výkonu vyššího než 7kW

10.3.1 Odvod spalin stěnou fasády do volného ovzduší spotřebičů na plynná paliva s vyšším jmenovitým výkonem než 7 kW lze volit jedině v těchto, technicky odůvodněných případech:

a) u průmyslových objektů, do jmenovitého výkonu 40 kW, při dodržení podmínek podle 103.2, 10.3.5 a

10.3.7. Nad vyústěním nesmí být okna.

b) při rekonstrukci bytových domů a u rodinných domů, kdy nelze zajistit odvod spalin komínem nad       střechu budovy do jmenovitého výkonu spotřebiče 14 kW při dodrženi podmínek podle 10.3.2 až 10.3.9

10.3.2 Při odvodu spalin stěnou fasády a do volného ovzduší musí být dodrženy imisní limity NO2 a CO u oken    obytných a pobytových místností, v blízkosti vývodu spalin nebo na přilehlé a protilehlé fasádě[10]           Nejmenší vzdálenosti protilehlých nebo přilehlých bytových a rodinných domků od vývodu spalin jsou     shodné s 10.3.8.

10.3.3 Při instalaci spotřebičů podle 10.1.1 nesmí být dotčeny stanovené požadavky dalších zákonů a předpisů        (např. Stavební zákon a související vyhlášky, předpisy na ochranu budov, požární předpisy, předpisy pro         protivýbuchovou bezpečnost apod.).

10.3.4 Spotřebiče v provedení C s odvodem spalin stěnou fasády do volného ovzduší, které nejsou vybavené          spalinovým ventilátorem nebo hořákem s nuceným přívodem vzduchu, nesmějí mít větší jmenovitý         tepelný výkon než 7 kW.

10.3.5 Vývod spalin musí být vždy za stěnou fasády (vnější plochou obvodové stěny). Prodlužování vývodu          může být provedeno pouze se souhlasem výrobce spotřebiče. Vyústění nesmí být pod balkonem nebo pod            přesahující střechou.

10.3.6 Od vyústění nesmí být na fasádě použit hořlavý materiál do vzdálenosti 0,5 m ve vodorovném a svislém      směru, nad vyústěním do vzdálenosti 1,5 m.

10.3.7 Výška vyústění u bytových domů musí být nejméně 4 m nad terénem

10.3.8 U průmyslových objektů musí být vzdálenost sousedních nebo protilehlých průmyslových budov od           vývodu spalin nejméně 10 m, Od budov s okny nejméně 15m.

10.3.9 Každá instalace spotřebiče musí být v projektové dokumentaci doplněna schématem vyústění

s vyznačením ochranného pásma. Z tohoto schématu musí být patrný vztah k ostatním vyústěním,

k oknům, dveřím, otvorům apod. V dokumentaci musí být také popsán, vyznačen nebo zdokumentován

vztah sousedních nebo protilehlých budov.

10.3.10 Přípustné vzdálenosti Od otvorů a způsob vytvoření ochranných pásem jev příloze B.

11 Kontrola spalinové cesty

11.1 Označování komínů a komínových průduchů

11.1.1 Dokončená spalinová cesta musí být opatřena identifikačním štítkem.

POZNÁMKA Identifikační štítek musí být instalován (upevněn) na spalinové cestě provedené ze systémových i       individuálních komínů, po rekonstrukci komínů komínovou vložkou i po výměně komínové vložky nebo            její povrchové úpravě např. vypouzdření plastem. Identifikační štítek, může být zpracovaný výrobcem        komínových systémů nebo jejich dílců, výrobcem komínových vložek nebo montážní firmou.

Identifikační štítek musí být označen trvale a nesmazatelně, např. v podobě vyryté kovové destičky,           vylisované nebo potištěné plastové destičky, a musí být umístěn na viditelném místě. Pokud je třeba, musí       identifikační štítek obsahovat varovnou informaci o tom, že nesmí být zakryt nebo odstraněn.

POZNÁMKA Možná místa pro upevnění jsou u otvorů pro kontrolu a čištěni, na plášti komína u spotřebiče           paliv, u sopouchu komína apod. Příklady identifikačních štítků jsou v ČSN EN 12391-12005 příloha A

Identifikační štítek musí obsahovat nejméně tyto informace:

— identifikaci výrobce systémového komína nebo komínových vložek;

— označení výrobku podle ČSN EN 1443 (nebo podle příslušných norem výrobků);

— identifikace montážní firmy (jméno, adresa, telefon);

— datum instalace komínu.

11.1.2 U sdružených komínů vícepodlažních budov se označuje u komínových průduchů trvanlivým způsobem       na krycí desce komína:

podlaží, ve kterém je na příslušný komínový průduch připojen spotřebič:

druh paliva, jehož spaliny jsou komínovým průduchem odváděny.

Označení komínů může být nahrazeno orientačním náčrtkem komínových těles s vyznačením        komínových průduchů a s přílohou kde je popsán způsob a druh připojení jednotlivých spotřebičů k jednotlivým komínovým průduchům (pasport komínů).

11.1.3 Při označování komínových průduchů na místě se doporučuje vyznačit písmenem a číslicí napojené             spotřebiče v jednotlivých podlažích takto:

2. podzemní podlaží                     02;

1. podzemní podlaží                     01;

1. nadzemní podlaží                     1;

2. nadzemní podlaží                     2 atd.

11.1.4 Druh paliva připojeného spotřebiče na komínový průduch se doporučuje značit schématickou značkou           např. takto:

pro pevná paliva              1;

pro plynná paliva                         X;

pro kapalná paliva.                       O.

11.2 Výchozí kontrola spalinové cesty

11.2.1 Po dokončení montáže nebo stavby komína, namontování kouřovodu a připojení spotřebiče paliv se            provede výchozí kontrola spalinové cesty v závislosti na druhu komínů podle následujících postupů:

a) všeobecně pro všechny druhy spalinových cest platí, že:

1) byly dodrženy montážní pokyny výrobce:

2) je správně vyplněný identifikační štítek spalinové cesty:

3) jsou přístupné všechny otvory pro kontrolu, čištěni, údržbu a měření;

4) jsou správně namontována všechna přídavná zařízení:

5) jsou bezpečně namontovány všechny konstrukční díly, kouřovody, spojeni, kotevní pásky                    apod.:

6) jsou správně namontovány konstrukční díly pro ochranu před povětrnostními vlivy;

7) během montáže nebyly poškozeny konstrukční díly ani jiné části spalinových cest;

spalinová cesta vyhovuje připojenému spotřebiči:

9) byl správně vyroben a namontován kouřovod;

10) je dodržena minimální vzdálenosti mezi kouřovodem a hořlavými materiály;

11) je po celé délce spalinová cesta průchodná a je zachována vnitřní světlost spalinové cesty:

POZNÁMKY Toho může být dosaženo jedině podle následujícího určeného postupu:

1 protažením spalinové cesty šablonou;

2 prověřením spalinové cesty komínovou kamerou nebo zrcátkem.

12) materiál spár byl vyčištěn a komínový průduch nebo zadní větráni nejsou zčásti nebo zcela                              ucpány;

13) je správně namontována ochrana před bleskem u kovových částí komína;

14) jsou dodržena ustanovení odpovídajících souvisících právních předpisů[11].

b) pro systémový komín platí, že:

1) byly dodrženy montážní pokyny výrobce;

2) průběh spalinové cesty je proveden podle projektu;

3) všechny protipožární příčky, průchodky a stropní podpory jsou správně nainstalovány;

4) poloha ústí komínu odpovídá 6.7.1;

5) přístup k ústí komínu odpovídá 6.7.5;

6) všechny prostory, v nichž komín prochází podlahami, stropy nebo stěnami jsou bez                                        nepatřičných předmětů nebo materiálů a plynových, vodovodních a elektrických vedení;

7) byla dodržena správná vzdálenost od hořlavých materiálů;

na komín nebyly umístěny žádné vnější stavební díly, např. pro upevnění satelitní antény, šňůry                                   na prádlo, vlajky apod.

c) pro dodatečně vložkovaný komín platí, že:

1) byly uzavřeny všechny otvory stávající spalinové cesty;

2) mezera mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm stávajícího komínu je bez cizích                                 předmětů;

3) zadní větrání odpovídá 6.4.11, 6.4.12;

d) pro individuální komín platí, že:

1) průběh komínového průduchu je podle projektu;

2) všechny protipožární příčky, průchodky a kotvící prvky jsou správně namontovány;

3) poloha ústi komínu odpovídá 6.7.1;

4) přístup k ústí komínu odpovídá 6.7.5;

5) všechny prostory, v nichž komín prochází podlahami, stropy nebo stěnami jsou bez                                        nepatřičných předmětů nebo materiálů a plynových, vodovodních a elektrických vedení;

6) zadní odvětrání odpovídá 6.4.11, 6.4.12;

7) byl dodrženy správné vzdálenosti od hořlavých materiálů;

na komín nebyly umístěny žádné vnější stavební díly, např. pro upevnění satelitní antény, šňůry                                   na prádlo, vlajky apod.

11.2.2 Po dokončení výše uvedených fyzických kontrol je třeba ověřit provozuschopnost spalinové cesty.

POZNÁMKY To může být dosaženo následujícím postupem:

1 zkouškou komínového tahu pomocí kouře (viz příloha J.2 ČSN EN 12391-1:2005);

2 zkouškou těsnosti komína kouřem (viz příloha J.3 ČSN EN 12391-1:2005),

3 zkouškou plynotěsnosti (tlakovou zkouškou)—viz příloha J.4 ČSN EN 12391-1:2005.

O výsledku výchozí kontroly spalinové cesty sepíše odborně způsobilá osoba (revizní technik komínů)       revizní zprávu spalinové cesty podle přílohy C, jejíž nedílnou přílohou je technická zpráva podle přílohy    D. Doporučuje se technickou zprávu doplnit výpočtem, pokud nebyl výpočet součástí projektové dokumentace Revizní zprava se předá stavebníkovi nebo jim pověřené osobě

11.2.3 Pokud je vyžadována přejímka a kontrola komína před připojením spotřebiče paliv, provede se kontrola        podle 11.2.1 a neprovede se ověření provozuschopnosti spalinové cesty

11.2.4 Zkouška těsnosti komína kouřem se u provádí zejména vtěchto případech.

a) před vydáním kolaudačního souhlasu nebo před oznámením stavebnímu úřadu záměru o užívání                        dokončené stavby (příp. změny dokončené stavby);

b) po požáru nebo vyhoření sazi v komínovém průduchu;

c) při vzniku nebo podezření vzniku trhlin a netěsností komína v důsledku otřesů, sedání zdiva apod.

11.2.5 Zkouška těsnosti kouřem se provádí u komínů tlakové třídy Nl a N2. Účelem zkoušky těsnosti je zjistit       netěsnosti komínové vložky a komínového pláště, kterými by mohly unikat spaliny do přilehlých prostorů          a tím ohrozit zdraví a životy jejich uživatelů, nebo by mohly být příčinou tahových závad nasáváním         okolního vzduchu do komínového průduchu.

11.2.6 Před zkouškou těsnosti kouřem je třeba zpřístupnit všechny prostory a místnosti přilehlé ke zkoušeným        komínům, obnažit komínový plášť (např. odstranit tapety, sejmout obrazy, odsunout nábytek apod.) a komínové průduchy důkladně vyčistit.

Po utěsnění všech sopouchů je třeba komínové průduchy předehřát, aby v nich vznikl dostatečný tah,         potom se do vybíracích otvorů vloží dýmotvorná směs, která se zapálí. Když dým naplní celý komínový      průduch a objeví se u jeho vyústění, se uzavře. Vývoj dýmu je třeba udržovat tak, aby byl trvale naplněn    spalinami nejméně 10 min. Potom se vykoná kontrolní obchůzka a prohlídka všech přilehlých místnosti a   prostorů, při které se zjišťuje zrakem, čichem nebo měřením měřicím zařízením (např. trubičkami CO)             pronikáni spalin komínovým pláštěm. Přitom je třeba věnovat zvláštní pozornost vývodům instalací         (např. elektrickým vypínačům, rozvodným skříním, vývodům plynu, vody apod.) a podlahám, zejména v            místě komínového tělesa.

O vykonané zkoušce se sepíše protokol o zkoušce.

Zkoušku těsnosti kouřem je také možné provést podle přílohy J ČSN EN 12391-1:2005.

11.2.7 Zkouška plynotěsnosti komína se provádí zejména v těchto případech:

a) na základě požadavku a zadání objednatele, investora, stavebníka nebo příslušného stavebního úřadu;      b) na objednávku po požáru nebo vyhoření sazí v komínovém průduchu, po kterém by bylo mohlo dojít

k poruše plynotěsnosti komínového průduchu;

POZNÁMKA Po požáru nebo vyhoření sazí je nutné provést důkladnou prohlídku komínové vložky, zda                           nedošlo k jejímu mechanickému poškození např.: k prasklinám keramických vložek nebo k                                deformaci kovových vložek

U kovových komínových vložek se doporučuje po vyhoření sazí jejich výměna za nové.

c) na základě požadavku a objednávky při podezření vzniku netěsností komína v důsledku vadného nebo                 opotřebeného těsnění ve spojích vložek apod.

11.2.8 Zkouška plynotěsnosti se provádí u komínů a komínových vložek, popř. na celé spalinové cestě tlakové       třídy P1, P2, Hl, H2. Zkouška plynotěsnosti se provede podle přílohy J.4 ČSN EN 12391-1:2005.

POZNÁMKA U spotřebičů v provedení C s koncentrickým uspořádáním odvodu spalin a přívodu vzduchu se         těsnost spalinové cesty ověřuje měřením obsahu 02 v přívodu spalovacího vzduchu.

12 Provozní kontrola, čištění a údržba spalinových cest

12.1 Provozní kontrola a čištění

Výkonnost a bezpečnost spalinové cesty závisí na řádném a pravidelném provádění provozní kontroly a      čištění spalinové cesty. Lhůty kontrol a čištění jsou uvedeny v příloze E. Každou revizi je nutné    dokumentovat provozní revizní zprávou, kterou provádí odborně způsobilá osoba (revizní technik komínů) na základě požadavku provozovatele.

Revizní zprávu o kontrole a čištění spalinových cest musí archivovat uživatel a/nebo kompetentní osoba.    Jedna kopie zůstává u zpracovatele revizní zprávy.

12.2 Údržba

Komín by měl být udržován podle potřeby, aby se zajistilo, že konstrukce zůstane v dobrém stavu. Každý konstrukční díl vykazující známky poškození, které ovlivňuje funkčnost, by měl být nahrazen pod            odborným dozorem a každý projev netěsnosti, projevující se prostupem spalin konstrukcí spalinové cesty, by měl být opraven.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha A (normativní)

Minimální tloušťky stěny spalinové cesty kovových komínových vložek a tvarovek (pro použití u komínů v České republice)

A.1 U systémových komínů podle ČSN EN 1856-1:2005 musí být odolnost komínových vložek proti korozi                   deklarována na základě:

a) typu materiálu (odpovídajícího tabulce 4 ČSN EN 1356-1:2005) a tloušťky stěny komínové vložky;                  a/nebo

b) na základě výsledků nejméně jedné ze tří zkušebních metod, popsaných v normativní příloze A

ČSN EN 1856-1:2005.

A.1.1 Označení výrobků podle bodu a):

výrobky s deklarací na základě typu materiálu a tloušťky stěny se označí Vm;

A.1.2 Označení výrobků podle b):

výrobky, které byly podrobeny zkouškám podle přílohy         A.1 ČSN EN 1856-1:2005 se označí V1;

výrobky, které byly podrobeny zkouškám podle přílohy         A.2 ČSN EN 1856-1:2005 se označí V2;

výrobky, které byly podrobeny zkouškám podle přílohy         A.3 ČSN EN 1856-1:2005 se označí V3.

A.2 U kovových vložek a kouřovodů podle ČSN EN 1856-2 musí být splněny (výše uvedené) požadavky            normy ČSN EN 1856-1:2005 s tím, že se použije tabulka 2 ČSN EN 1856-2:2005.

POZNÁMKA Označení kovových komínových výrobků musí v každém případě obsahovat materiálovou    specifikací komínové vložky podle 652 ČSN EN 1856-1.2005.

A.3 Vazby mezi Vm, V1, V2 a V3 a jejich povoleným použitím jsou podle ČSN EN 1856-1:2005 závislé na         individuálních předpisech členských států. Pro Českou republiku je tímto předpisem ČSN 73 4201 a    požadavky na materiál a tloušťku stěny kovových komínových výrobků jsou uvedeny v této normativní     příloze A. V tabulkách A.1, A.2, A.3, A.4 přílohy A jsou uvedeny přípustné kovové materiály a tloušťky           stěn spalinové cesty pro systémové komíny podle EN 1856-1:2005, pro pevné kovové vložky a tvarovky   podle EN 1856-2:2005, pro pevné kouřovody podle EN 1856-2:2005 a pro ohebné komínové vložky a   kouřovody podle EN 1856-2:2005.

A.4 Pro komíny a kouřovody mohou být použity i jiné materiály nebo může být použit materiál s menší   tloušťkou stěny spalinové cesty, pokud budou výsledky doloženy zkouškou podle normativní přílohy A

ČSN EN 1856-1:2005.

POZNÁMKA Tloušťky materiálů jsou stanoveny z hlediska odolnosti proti korozi. U spotřebičů na tuhá paliva      není zohledněn možný úbytek materiálu abrazí tuhými součástmi spalin, zejména u přetlakového odvodu        spalin.

A.5 Ekvivalenty současného evropského označení ocelí s dříve používaným označením podle ČSN:

— korozivzdorná ocel       1.4301 odpovídá dřívější oceli     17 240;

— korozivzdorná ocel       1.4401 odpovídá dřívější oceli     17 346;

— korozivzdorná ocel       1.4404 odpovídá dřívější oceli     17 349;

— korozivzdorná ocel       1.4571 odpovídá dřívější oceli     17 348;

— korozivzdorná ocel       1.4432 nemá ekvivalent podle ČSN;

— žáruvzdorná ocel                       1.4841 odpovídá dřívější oceli     17 255;

— žáruvzdorná ocel                       1.4828 odpovídá dřívější oceli     17 251.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha B (normativní)

Zásady pro vyústění vývodu spalin spotřebičů v provedení B a C s hořákem s nuceným přívodem spalovacího vzduchu nebo s nuceným odvodem spalin

B.1 Samostatné vyústěni na ploché fasádě

8.1.1 Samostatné vyústění na ploché fasádě se provede podle obrázku 1

B.1.2 Samostatné vyústění na fasádě je obklopeno ochranným pásmem (vlečkou), kterou tvoří svisle odsazený        půlkruh pod vývodem spalin a rozšiřující se na obě strany pod úhlem 25° Velikosti poloměru půlkruhu   (r), svislého odsazení (H₁) a výšky vlečky (H), podle jmenovitého výkonu spotřebiče, jsou uvedeny v        tabulce 1.

B.1 .3 Pásma uvedená na obrázku 1, ve velikostech podle tabulky 1 platí pro spotřebiče třídy NO_x3 podle tabulky   9 — Třídy NO. ČSN EN 483:1999. Pro třídu NO_x2 se hodnoty uvedené v m zvětší o 10%

pro třídu NO_x1 se hodnoty zvýší o 22 %. Naopak pro třídu NO_x4 se hodnoty sníží o 10 % a pro třídu       NO_x5 se sníží o 16 %.

POZNÁMKA Kopie tabulky 9—Třídy NO_x z ČSN EN 483:1999 je uvedena v tabulce B.2.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B.2 Společné vyústění na ploché fasádě

B.2.1 Vyústění dvou spotřebičů na ploché fasádě při vodorovném uspořádání vývodů spalin je na obrázku B.2.

B2.2 Při vývodu většího počtu spotřebičů na fasádě nesmí docházet k průniku pásem.

B.2.3 Pro velikost pásem platí tabulka B.1 a ustanovení B.1.3

 

 

Příloha C (normativní)

Vzor výchozí revizní zprávy spalinové cesty

REVIZNÍ ZPRÁVA

spalinové cesty podle ČSN 73 4201:2008

Číslo jednací:

Datum:

Místo kontroly:

Předmět kontroly:

Jméno a příjmení revizního technika:

Číslo osvědčení revizního technika:

IČO a název firmy revizního technika:

Objednatel (jméno, adresa):

Základní údaje spotřebiče:

Umístění spotřebiče a podlaží:

Základní údaje kouřovodu:

Základní údaje komína:

Výrobce komínových vložek/komínového systému:

IČ výrobce:

Doklad o posouzení shody výrobku (číslo):

Závěr revize:

 

 

 

 

Nedílnou součástí této revizní zprávy je technická zpráva

Podpis a razítko

Rozdělovník: 2x objednatel

1 x archiv revizního technika

 

 

 

 

 

 

 

 

POZNÁMKA V závěru revize musí být jednoznačně uvedeno, zda spalinová cesta odpovídá nebo neodpovídá platné ČSN a zajistí nebo nezajistí bezpečný odvod spalin do volného ovzduší Revizní zpráva musí být zpracována před uvedením spotřebiče paliv do provozu.

Příloha D (informativní)

Vzor obsahu technické zprávy

Technická zpráva

 

 

A. Projektová dokumentace – popíše se, zda provedení komínů odpovídá projektové dokumentaci, případně se                   popíšou změny

B. Popis stavby – O jakou se jedná budovu, kolik podlaží, zdaje podsklepená, jaký je typ střechy

C. Spotřebič - typ, výkon, druh paliva, typ provedení (B, C), pro topení, ohřev TUV, technologický spotřebiče

D. Popis kouřovodu – samostatný, společný, materiál, světlý rozměr, délku, výšku náběhové části, izolaci, počet                kolen, úhly, kontrolní-čistící-měřící otvory, sklon, těsnost, kotven redukce

E. Popis komínu – individuální systémový – zda je proveden dle montážního návodu výrobce, počet vrstev, tvar                  průduchu, poměr stran, jmenovitý průměr vložky a sopouchu, materiál vložky, tloušťka a typ                izolace, průměr komínového pláště, úhyby (počet, sklon), výšky (celková, účinná, neúčinná), výška                         nad střechou nebo nad hřebenem, komínový nástavec (materiál, výška, provedení)

F. Zhotovitel konstrukce komína nebo vložky – název firmy, IČO

G. Opis zatřídění dle EN 1443 – nebo podle příslušné materiálové normy

H. Umístění identifikačního štítku:

I. Výpočet spalinové cesty – u spotřebičů do 50 kW s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu s teplotou                   spalin nad 120 °C může být použit diagram pro posuzování průměrů komínových vložek, jinak se                       opíše závěr výpočtu nebo se výpočet přiloží k technické zprávě

J. Uzemnění komína nebo vložky – pokud je stavba opatřena ochranou před bleskem, musí být kovový komín,                   nebo komínová vložka přečnívající přes komínovou hlavu více jak 100 mm uzemněna (předpis                        ENV 61024-1)

K. Požární bezpečnost – popíše se vzdálenost dřevěných – hořlavých látek od vnějšího líce komína, stropy              (spalné, nespalné), podlaha pod dvířky, u krbů odvětrání izolačního prostoru, lapač jisker

L. Bezpečnost práce - popíše se přístup k otvorům čištění-kontroly a měření, žebříky, komínové lávky, zábradlí

M. Přívod vzduchu pro spalování – informativně s odkazem na projektovou dokumentaci

N. Zjištěné závady -

O. Termín odstranění závad -

P. Odsávací el. ventilátory, digestoře – ověření, zda nejsou nainstalována zařízení, která by obracela komínový                tah

R. Tlaková zkouška spalinové cesty – se provede vzduchem nebo interním plynem při teplotě 20 °C. Zkušební                   přetlak je 200 Pa u přetlakové spalinové cesty třídy P1 a P2, nebo 5000 Pa u vysokopřetlakových                   spalinových cest třídy Hl a H2. Povolený únik stanoví ČSN EN 1443.

POZNÁMKY

1          výchozí revize se provádí u novostaveb, případně změnách dokončených staveb, při změně spotřebiče,        vložkování nebo převložkováni komína, při stavebních úpravách na komínech v nadstřešní části budovy            Výchozí revize je dokladována revizní zprávou podle přílohy C a technickou zprávou podle přílohy D.

2          periodická revize se provádí podle přílohy E. Její povedení se může dokladovat podle přílohy C a D (v     příloze D je možné vynechat bod A, B, 1) nebo jiným obdobným písemným dokladem, který bude    obsahovat základní a nezbytně údaje o spalinové cestě a připojených spotřebičích paliv obsažené v             příloze C a D

 

 

 

Příloha E (normativní)

Lhůty kontrol a čištění

Minimální počet kontrol a čištění spalinových cest a spotřebičů paliv, vybírání tuhých znečišťujících částí a kondenzátu a provozních revizí v období kalendářního roku

 

POZNÁMKA 1 Kontrolu a čištění spotřebičů na kapalná a plynná paliva provádí servisní pracovník s        osvědčením příslušného výrobce spotřebiče paliv na základě jeho pokynů. Četnost provádění kontrol a           čištění se řídí návodem k obsluze příslušného spotřebiče paliv.

POZNÁMKA 2 Vyhláška MV ČR 111/81 Sb., stanoví kontroly a čištění pouze komínů, zatímco tato norma          stanovuje provozní kontroly a čištěni spalinových cest (komínů a kouřovodů) ve lhůtách uvedených v této      příloze E. Počet kontrol je snížen, ale protože se rozšiřuje i o kontrolu kouřovodů, je komplexní. Tim se   zvyšuje bezpečnost funkce spalinových cest i provozu spotřebičů paliv. Zrušení lhůt podle vyhlášky MV    ČR 111/81 Sb. se předpokládá k 1 7. 2008